neupřiemný adj.; k upřiemný
1. nerovný, nepřímý, křivý: položím tmy jich přěd nimi v světlo a neuprziemne [cesty] v upřiemné BiblDrážď Is 42,16 (Pror, BiblOl, ~Lit, neupřiemé ~Praž, křivé věci ~Pad) prava
2. neupřímný, licoměrný, pokrytecký, falešný: mnozí modlé sě neuprziemnym úmyslem, i nejsú hodni uslyšenie ŠtítBrigP 25b (neupřiemým ~F, ~O); nebo to samo, co se die nevprziemne a neopatrné, nepilné, jest oklamánie diáblovo ChelčBoj 360a; někteří zvěstují Krista Ježíše z příčiny nevprziemne ChelčKap 222b; lid…oděný zevnitř spravedlností zákonní, ale jest neuprzimny, nemá srdce pravého k bohu ChelčPost 65b; pro jich [Židů] srdce nedověrné a duch nevpřjmny AktaBratr 1,14b; nestyď se za svú nevprzymnu a zlú lest VšehB 271b
Srov. neupřiemý