netvrdný adj.; k tvrdný
nepevný, neopevněný, nechráněný: špěhéři činiec sě blázny znamenachu město, kde by bylo netwrdne ComestC 117b (~K, ~S) immunita loca eius. – Srov. netvrdý 1
Za lat. immunitus stč. též neohradný, neohraźený
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
netvrdný adj. neopevněný, nepevný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.