nesíla, -y f., s prep. též ne z síly; k síla
čeho [těla, mysli ap.] nedostatek síly, slabost; [vůle] nepevnost: nám jest to příčina ke zlému pro neſylu a nemúdrost našie mysli ŠtítVyš 116b; posilu bera a potvrzenie biřmováním aneb tělem božím, pyče člověk své neſyly ŠtítKlem 127b (~Sáz); nemoc i zdravie, neſyla těla i síla, mrzutost i krása ŠtítMuz 93 (~Jez, ~Sáz); zdali bychom snad…z vrtkosti a neſyly vuole našie žádosti nehodnéj nepovolili ŠtítBarlB 131 (nezſijly našie ~K); ║ vicissitudo otplata, otvet, neustavičnost, neſſila, recompensacio SlovKlem 90a nestálost, vrtkavost. – Srov. nesilnost, nemoc 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nesíla, -si- nesila, -v, fem., slabost, Schwäche: posilu bera biřmováním aneb tělem božím, pyče člověk své nesíly ŠtítErb. 231; znám také k tomu i svú neſylu ŠtítBud. 85; v zákoniech klášterských nejsú, bojiec sě snad své neſyly Štít. ř. 43b; neſilat jest spravedlnosti sě nedržeti a k tomu neopatrnost ŠtítMus. 97b; nemoc i zdravie, neſyla těla i síla, mrzutost i krása t. 93b; smiernost ztratiti neſyla jest t. 97b (ŠtítVrť. 202); kterým rozomem to činie, neſyly-ly (t. j. ne-z-síly-li) čili z nevědomie Brig. 154.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesíla, nesilnost, -i f.nedostatek síly, slabost, nepevnost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesíla, nesilnost f. = slabost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.