nestydký adj.; k stydký
nestydatý, urážející stud, necudný: nebo zdálo se Diogenovi, že rota bludu jeho tiem více rozmóže se, čímž viece páchati bude neſtydkych mrzkostí BurleyMudrC 185a impudentia; kniehy o neftydkych věcech BurleyMudrC 174a libros impudicos; a že jeho [těla] cesty jsú plzké a neſtydke ChelčBoj 397a; neſtydka bosota a obnažená noha žádosti tak biedné a neſtydke ChelčBoj 403a; jakož slušie na její [kurvy] neſtydku oplzlost ChelčLid 82; neſtydkym hmatáním jako řezníci s kravami se obírajíce [muži s ženami] ChelčKap 20b; mnoho se jeho [smilstva] děje skrze dotýkanie stydké, mnozí hřiechové se popúzejí neſtydcy ChelčOl 131b. – Srov. nestydatý 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nestydký, adj., nestydatý, schamlos: jakož slušie na její (kurvinu) nestydkú oplzlost ChelčKroft. 156.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nestydký adj. nestydatý, urážející stud, necudný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nestydký adj. = nestydatý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.