1. nesnadný; obtížný; vyžadující námahu, úsilí, těžký; [o úkolu] těžko proveditelný: dvojě věc neſnadnaa i škodná mi sě jest zěvila: že nesnadně bude kupec svlečen ot svého zameškáme a nesnadně sě očistí krčmář ot svých hřiechóv BiblDrážď Sir 26,28 (~Ol, pod. ~Lit, ~Pad, ~Praž) duae species difficiles; to jemu [hříšníku] neſnadno bieše pro veliké množstvie lida KristA 69b; pro tak malú nit hedbábnú jmějiešta [Jetřich a Vítek] práci velmi neſnadnu BawJetř 227; nic sobě za nemožné a neſnadne nepokládaje [Jáson] TrojK 80a nec reputans impossibile; neb ač již mezi lidským během jest to velmi neſnadno, však bohu mocnému zpósobiti jest velmi lehko HusSvatokup 137a; a pro takové [pohrdající prostými léky] druhdy slušie něco nezſnazſſieho činiti LékRhaz 10 méně jednoduchého, složitějšího; ta nemoc neſnadneho a dlúhého uléčenie jest LékSalM 254 malae et longae curationis; ktož to činie, uvodie do přirozenie a diela lékařova neſnazſſy a delší práci LékSalM 499 difficiliorem; quia quanto graviora (těžše neb neſnadnieiſſe gl.) deus facit, tanto sunt mirabiliora Káz KapPraž E 61, 72a; což on [Bůh] tak neſnadneho přikazuje ChelčPost 70b; chceš li věc počatú, ačkoli těžkú a neſnadnu k dobrému konci snadně přivésti PasKal H19a; tvému uložení, ačkoli dosti nesnadnému Apat VIIa; ║ nebude neſnadnee u boha (-uo- ed.) všeliké slovo EvZimn 2a (L 1,37: var. v. nemovitý 4) impossibile neuskutečnitelné; mast…snadně napravuje fistule neſnadne a bradavice Apat 164a difficiles těžko odstranitelné. ♦ jest nesnaden n. nesnadný s inf., k čemu (subst. verb.) nesnadno se dá + inf.; bez spony neumožňující snadno + inf.: ni jeden hrad tak neſnaden ani město jest dobyti AlxM 5; o ňemžto [o Kristu] veliká řěč, točíš hluboká a chytrá a k vykládaní neſnadnaa, neb nemocni jste k slyšění BiblDrážď Hb 5,11 (~Praž, vykládati neſnadna ~Ol, ~Lit, ~Pad, MamKapR) ininterpretabilis ad dicendum; údol podlé kanaanských krajóv jsúcí a k bydlení neſnadny ComestC 98a ad habitandum difficilem; jehož [světa] jho těžšie i nésti neſſnazſie ŠtítBrigP 87b difficilius; tento neduh neſnaden jest k léčení LékSalM 342 difficilis est ad curandum; jest li který artikul mezi všemi národy neſnadny k věření, to jest ten o z mrtvých vstání RokPostB 233; hrádek…na vrchu hory posazen, valem, příkopem a zdmi potřebně a dobře ohrazen, k dobytí byl neſnaden SilvKron 73a difficile superatu erat; mezi těmi lidmi, kteříž jsú k zpravování těžcí a nesnadní ArchČ 10,89 (1498); ║ tvrdáť jest cěsta kamenitá a neſnadna jíti ŠtítBrigP 88a difficultas… est in ascensu neschůdná; jestiť [cesta] daleka a neſnadna projeti CestMandA 188b nesjízdná ♦ jest nesnadno n. nesnadné s inf. (komu) je nesnadné (pro někoho); bez dativní vazby těžko lze + inf.: neb hospodinu nenie neſnadno spomoci i na malých věcech i na velikých BiblCard 1 Rg 14,6 (~Ol, ~Lit, ~Pad, neſnadne ~Praž) non est Domino difficile; neſnadno jest zlému duchu opustiti tebe jiných prosbu, doniž sám úsilé nevezmeš OtcB 46a impossibile; že je tak neſnadno rozeznati dobrých nravóv ote zlých AlbRájC 20b difficile; pokušenie, jichž přirozenie a odkud pocházejí i lékařstvie neſnadno jest vypraviti ŠtítVyš 23a longum esset; ač jest neſnadno královstva nalésti nebeského ŠtítBarlB 12 difficile est ad inveniendum: již [nemoc] neſnadno jest uléčiti LékVodň 265b; inpossibile…nelzě vel neſnadno VýklKruml 324a (Hb 10,4: nelze jest BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, nepodobné bylo ~Praž); krve mnoho vypúštějí [poraněné žíly], ješto neſnadno aneb nelze staviti LékSalM 548 cum difficultate; a že jeho [Kristovy] řeči ve Čtení mnohé jsú popsány, protož všech napořád neſnadno jest počítati ChelčArc 299b; neb páni mladí nehledí než mysli své vysoké, ježto s nimi jest velmi nesnadno chudým o své potřeby rozmluviti ArchČ 4,446 (1471)

2. [o cestě] znesnadňující chůzi n. jízdu (plavbu), neschůdný n. nesjízdný: a chodili jsmy po neſnadnych cěstách, ale cěst hospodinových jsmy nevzvěděli BiblDrážď Sap 5,7 (~Ol, ~Lit, ~Praž, pod. ~Pad) ambulavimus vias difficiles; přěs neſnadne púščě pohanské i přěs tvrdé tvrzě s prací utekl PasMuzA 357; počě tázati [Kryštof dábla], proč by byl s dobré cěsty sě na stranu uvinul a po neſnadnyey cěstě jěl PasMuzA 359 per tam asperam solitudinem; mořské neſnadne cesty přěplývajě PasMuzA 461; neſnadnymy stezkami a těsknými cěstami PulkB 88 per artas et densas vias; ustal sem již na cestě nepravosti a zatracenie, chodiv cestami neſnadnymi Kruml 340 (v obraze); čím neſnazſſye cesta, tiem většie chvála ŠtítVyš 32b difficilior; chodové, jimižto (gymzto ed.) vjíti jest do tej vlasti, jsú velmi úzcí a neſnadni CestMil 26a arduissimi; nebrzo kto od Johana Velikého anebo k němu přicházejí pro dalekost neſnadnych cest a řečí rozličnost KorMan 59a; ktož by chtěl do Jeruzaléma jíti…, cestu neſnadnu bude mieti CestKabK 37a

3. [o místě] nedostupný, těžko dostupný, položený vysoko n. na strmém místě, nepřístupný: zdali pro tvé kázanie znese sě orel a nenaſnadnych miestech ustaví své hniezdo BiblOl Job 39,27 (v neſnadnych miestech ~Lit, na výsostech ~Pad, na vysokých miestech ~Praž, v neſnadnich vel u vysokých MamKapR) in arduis; vešli sú [obyvatelé města] v neſnadna miesta i vzešli sú na skalé BiblLit Jr 4,29 (~Praž, MamKapR, VýklKruml, v vysoká BiblDrážď, Pror, BiblOl, ~Pad) ingressi sunt ardua; někto…češe višně…uzří jich několik na některé neſnadne větvi ŠtítKlem 45a

4. [o řeči n. předmětu poznání] nesnadno dostupný rozumu, těžko pochopitelný, složitý; [o problému] obtížný, těžký, nejasný: však mám tři věci neſnadne, a pak ovšem čtvrté věci smyslem nemohu dosieci AlxV 8; ve jmě božie přišla pokusovat jeho [královna ze Sáby Šalomouna] na neſnadnych pohádkách BiblCard 3 Rg 10,1 (~Ol, ~Lit, VýklKruml, v pohádkách BiblPad, pod. ~Praž) in aenigmatibus; slýchal sem [císař] řeč všelikakú i neſnadne múdré rady LegKat 1420; ež svatý Augustin tak měl smysl rozumem ohrazený, ež což kdy kakých kolivěk neſnadnich knih četl, sám od sebe, nikým nenaučen, všecko rozuměl PasMuzA 461; svatý Dominik o vieru s kacieři sě hádal, a což bylo neſnadſſieho, to jim na listě napsáno dal PasMuzA 405 (neſnadnyeyſſieho ~Klem a ost.); všeho svatého Písma neſnadne zmatky zjěvny a snadny učinil JeronM 2a aspera; prvá strana, podval, točíž historia, jest rovná a snadná, druhá [strana, tj. alegorie] jest ostřejšie, točíž neſnadnieyſſie ComestS 2a acutior; z zjevných věcí neſnadnich sě domnievá [mudrc] SenCtnost 273a ex apertis obscura aestimat; což jest neſnadnych o bohu věcí, jichžto tělesným smyslem zde dostihnuti nemůžeme PovOl 278b; pakli písmo v božiem zákoně o tom neſnadnem kusu nic zjevně ani jistě nepraví, kterak by měl držien býti JakVikl 190a; altum hluboké, vysoké aneb neznadno jako pohádka SlovOstřS 59; ti úředníci…mají v svých nesnazšiech věcech, kterýchž by sami rozděliti podlé zákona božieho nemohli neb neuměli, dvú duchovní…mezi sě povolati ArchČ 3,229 (1421); huius epištole construccio multum est suspensiva neſnadna Post Strahov DT III/l,138a; slovy tajnými a neſnadnymi AlchLull 145; osvítil jest [Quiricus] termíny řecké i arabské, od starých doktoruo zatměnými a neſnadnými slovy položené Apat VIIIb declarando obscura vocabula ♦ nesnadný (k) rozumu těžko pochopitelný: mluvě v nich [Pavel v epištolách] o těch věcech, v nichžto jsú některé neſnadne rozumu BiblOl 2 P 3,16 (neſnadne k rozumu ~Praž, pod. ~Drážď, nesnadného rozumu ~Pad) quaedam difficilia intellectu; o těch věcech, kteréž jsú neſnadne rozumu KorTrak b3b (2 P 3,16): věci neſnadne k rozumu AktaBratr 1,173a (2 P 3,16); svatého Pavla jsú řeči skrytějšie a neſnadniegſſie k rozumu AktaBratr 1,173b

5. [o při, boji] sporný, nesnadno rozhodnutelný; [o boji] nejistý: pakli neſnadny súd i nejistý před sebú opatříš mezi krví a krví, mezi pří a pří BiblCard Dt 17,8 (tak i ost., též RokPřij 327b) difficile; a my…v neſnadni boj (-uo- rkp) a u válku duchovnú s ním [ďáblem] jsme vstúpili MatHom 3; k nim [soudcům] sě utiekáchu lidé z měst ve všech neſnadnych přech i pochybnostech LyraMat 99b in ambiguis et difficilibus; atnbiguum, id est dubium neſnadny…, nejistý VýklKruml 33a (Dt 17,8)

6. tíživý, těžko snesitelný, neblahý, špatný, zlý: kak jest smirt velmi neznadna AlxBM 130; pakli který sedlák neb pastucha neb oráč takým strachem byl otrapen, trpieše neſnadne nedostatky BiblDrážď Sap 17,16 (~Ol, nedostatky ~Lit, neotehnalú…núzi ~Pad, pod. ~Praž) ineffugibilem sustinebat necessitatem; ó neſnadny hřieše, ež všech hubených hubenstvie, všech nesčastných nezboženstvie…, všech žalostných moc všeliká u mém srdci sě stavila LegKat 3089; trpělivost…jest velikých a nesnadných věcí pro čest a pro užitek dobrovolné a dlúhé trpenie GuallCtnostM 37a rerum arduarum et difficilium; pótka bude ostřejšie a neſnazſſie a krátkost života znamená BřezSnářM 60b passio erit acutior et difficilior; a tak se to pro nezsnadná léta protáhlo ArchČ 14,13 (1444?); ďábel…neſnadne noviny jakés praví nám, že v pekle budem ChelčSíť 184b; což který čas přinese neſnadneho ChelčArc 7a; nám se rozumějí tyto věci [tj. Antikristova vláda v církvi] neſnadne a nepodobné a neslušné AktaBratr 1,27a

7. [o člověku a jeho chování] obtížný, neodbytně obtěžující, neodbytný: Machabeus sebrav množstvie, neſnadny sě pohanóm činieše BiblMuzSZ 2 Mach 8,5 (~Lit, nesnositedlný ~Pad, nesnesitedlný ~Praž, bezpřěmný ~Ol) intolerabilis gentibus efficiebatur nesnesitelně obtížným; a že se nestydíš samému králi tak býti neſnadny svú řečí BojDuchT 12a regi ipsi importunus esse být tak dotěrný, obtěžovat; insultus…neſnadny pud vel náskok SlovOstřS 87; a pohne li se [mocný] k milosti, to jediné skrze neſnadne přímluvy a skrze dary nahnut bude k milosti ChelčLid 95a; budu liť [výběrčí daní] pak tak nesnadní, ale vezma tu…daň u Mikuláše, a daj ji jim ArchČ 7,227 (1459); ║ a jestli že by která nesnáz mezi JchMmi povstala aneb ruoznice, proto žádný z JMtí nesnadného nic nemají počínati ArchČ 4,485 (1478) nepřátelského; když jeden člověk před právem slíbil božbu o neſnadne řeči nebo o rvačku Žilin 124a umbilliche urážlivé ♦ nesnaden býti komu působit potíže někomu, poškozovat někoho: ciesař, neſnaden jsa Vladislavovi, všem českým pánóm do Normberka dvór volal PulkB 139 (tak i ost.); odběžné správné jest, aby ztratil, ktož před právem běží od své hospody aneb chtě neſnaden hospodě býti ŠtítKlem 88a

8. [o člověku] nesnášenlivý, nevycházející dobře s lidmi, nevlídný, příkrý: nebť jest ten hospodář tak neſnadny, že když by se jeho to doneslo,…naše by bezhrdlé bylo TristB 178b; raději bych sě obchodil s jiným, tak jest neſnadny mallem facere cum alio, cum sit inportunus DialBohU 33b; ano ji [vdovu] pak teprv práce i napadne, aneb hanba, anebo muž ještě horší a neſnadnyeyſſy ŠtítKlem 8b; nenieť lepšieho, než ať sám kvasí [kněz], nebť bývají rádi neſnadni ŠtítMuz 159b; sluhy poddány budte pánóm svým, netolik dobrým a tichým, ale také i neſnadnym ŠtítSvátA 103b (1 P 2,18 dyscolis: nekaným BiblDrážď, poteklým ~Ol, ~Pad, poběhlým ~Praž, zlým EvOl); hanějí jej [Krista], mysléc i mluviec…, že jest neſnadny, že nelze jemu uhověti ŠtítBrigF 75a; také mi se nezdá, bych mnoho po něm slal a jej obsielal, nebť by on byl tiem nesnadší ArchČ 2,414 (1446); ano sedú [knížata] někdy potiec se, nemohúc k miestu přivésti neſnadnych lidí ChelčSíť 104a; domů přijde [člověk z kostela] drstnatý, neſnadny, nezbedný, nevděčný, těžký bližním ChelčPost 141a; inportunus nepokojný, neſnadny SlovKlem 56a; proto že jest obžalovaný člověk nesnadný a mnohokrát před námi [tj. před právem] již o takové i o jiné nesnáze stával NaučBrn 254

9. [zvl. o ženě] nepřístupný, odmítavý: vele sě jim [Maxencius strážcům] v tom vyznati, čím sú tej panny neſnadney chovali, ež tak ladně (ladney rkp) svú pltí leskne LegKat 2664; importunus neſnadni, nepřemlčejícé, nepřehovejícé SlovOstřS 86; bude [žena] pyšná a neſnadna k tobě LékFrantA 164b (~Křišť)