|
|
|
ˣnerodný adj.; k rodný neúrodný, neplodný (srov. stpol. nierodny ‚sterilis‘): vody sú přezlé a země newodna (m. nerodna, tak GbSlov 2,601) BiblCard 4 Rg 2,19 (~Ol, ~LitTřeb, neúrodná ~Lit, ~Praž, neplodná ~Pad, VýklKruml) sterilis. – Srov. nerodilý Lze emendovat také jako neúrodná. – Za lat. sterilis stč. též hluchý, jalový Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nerodný, neródný adj.; k neroditi nechtějící se podřídit, svévolný, zarputilý; [vůči autoritě] neposlušný, vzpurný: leč buď měštěnín ten, leč host (-uo- rkp), když proti hospodinu nerodný jest, zhyne BiblCard Nu 15,30 (~Lit, nerodný neb protivný ~Ol, ~LitTřeb, že jest…odporen byl ~Pad, že byl spurný ~Praž, reptavý VýklKruml) rebellis; neposlušní nebo nerodnij sú, jenž všelikých kochání a rozkoší přídržie se a těch nechtie ostati GuallCtnostK 150a degeneres sunt inoboedientes et rebelles; ktož pak rozkošně chová sluhy svého, učije jej potom nerodna ŠtítVyš 34a (srov. Pr 29,21: neposlušného BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, odporného ~Pad, zpurného ~Praž) contumacem; jako…volóv pobádají a nerodnych slúh ŠtítVyš 61a servi malevoli; střěz se toho, byť Kristus…nenalezl tebe tak nerodna, že by jemu v tom odpověděl ŠtítKlem 69a; vezmi dva syny:…druhého trhlého, rozpustilého, jenž se boha nic nebojí;…tohoto nerudného, jenž jest na duši umřel, tu plač. RokPostA 136b (neřádného ~B, ~K); súsedé, vidúc jeho tak neruodného a nepovolného, stýskají sobě ArchČ 21,364 (1470) Za lat. rebellis stč. též vzpurný; za contumax též hrdý, protivný, pyšný, zpurný; za malevolus též zlobivý, zlostný, zlovolný. – Na nerodný emenduje GbSlov 2,601 také adj. v dokladu nebulosus neradny lakomec SlovKlem 66a, ač jde zřejmě o doslovný překlad střhn. nebulosus… unrat freszer DiefGlos 377, tj. unrat = neradný (v. též u neroda ad 2); unrat jako název pečiva nebylo patrně překladateli známo Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nerodný, adj., neúrodný, unfruchtbar; pol. nierodny neplodný. — Země newodnaa (sic) sterilis Ol. 4. Král. 2, 19. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neródný, -rod- nerodný, adj., tvrdošíjný, zarputilý, hartnäckig, widerspenstig; k neroditi. — Jako osly tepú k dielu aneb volóv pohádají a nerodnych sluh ŠtítVyš. 61a; ktož rozkošně chová slúhu svého, učije jej potom nerodna t. 34a; střez se, by ť Kristus nenalezl tebe tak nerodna, že by jemu odpověděl Štít. uč. 69a; aby nebylo nesprávné spravedlnosti jeho (boží) nad nerodnym sě smilovati ŠtítBud. 142; proti hospodinu nerodny neb protivný rebellis Ol. Num. 15, 30; nebulosus neradny (sic), lakomec SlovK. 66a; súsědé, vidúc jeho tak neruodného a nepovolného, stýskají sobě ArchČ. 21, 364 (1470). — Srov. neróda, neródcě, neródnicě, nerodstvie. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nerodný, neródný adj. svévolný, zarputilý, vzpurný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neródný, nerodný adj. = tvrdošíjný, zarputilý Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|