nepřiemý adj.; k přiemý
1. nerovný: aby hory snížil [Bůh] a pahrobky neprzieme zpravil ŠtítSvátB 44 (neupřiemé ~A); jenž [liška] jest zvieře chytré a lstivé…, neprziemu cestu chodí VýklŠal 51b tortuoso itinere nepřímou, křivolakou
2. neupřímný, pokrytecký: neprziema ve mně pokora byla, proto sem cti požádal [biskup] ŠtítBrigC 56a (~O, nebylo pokory ve mně ~F, ~P) ficta
Srov. neupřiemý
Ad 1: Za lat. tortuosus stč. též křivolaký, točitý, vijavý, zavilý. — Ad 2: za lat. fictus stč. též falešný, lstivý, pokrytý, zamyšlený
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepřiemý, adj., neupřímný, unaufrichtig; stsl. neprêmъ non rectus. — neprziema ve mně pokora byla Brig. 111.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepřiemý adj. nepřímý, nerovný, křivolaký; neupřímný, pokrytecký
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.