|
|
|
neporušenie, -ie n.; k porušenie, neporušený 1. neporušenost, bezúhonnost, neposkvrněnost: skrzeňž [Krista] jest i matka jeho v neporuſſenij panenstva zachována ŠtítSvátA 22a; svatá Lucia ne inhedť jest panenstvie chovala na ten úmysl, aby v tom neporuſſenij ostala věčně ŠtítSvátA 11a; ad masculos et specialiter clericos, futuros sacerdotes, qui incorrupcionem perpetuam debent meditari, que est umieněnie neporussenye tělestné až do smrti HusBetl 4, 246; panenství jest úmysl neporuſſenij věčného HusSvátTN 147b; a ostřiehanie zákonóv dokonánie jest neporuẛenie. A neporuẛenie činí, aby byl [člověk] blízek bohu BiblPad Sap 6,19 a 20 (nepoškvrny…nepoškvrna ~Ol, neporušitedlnosti… neporušitedlnost ~Lit, ~Praž) incorruptionis…incorruptio; <in> incorruptibilitate v neporuſſeni MamKapR 158a (1 P 3,4: var. v. neporušitedlnost 1). – Srov. neporušenstvie 2. neporušitelnost, nepodléhání zkáze, nesmrtelnost: takež i skříšení mrtvých; seto bývá [tělo] v porušení a vstane v neporuſſeny EvOl 160b (1 C 15,42: ~Lit, ~Pad, u věčnosti ~Ol, neporušitedlné ~Praž) in incorruptione; jenžto [Kristus] jest zkazil smrt a osvietil život i neporuſſenye skrzě Čtenie BiblDrážď 2 T 1,10 (tak i ost.) incorruptionem; kterýž [muž] sě bohu živému modlí a který jie chléb života a kalich neporuſſenie pie AsenF 249b; neb již náš spasitel byl sě přěstěžil od múk ke vzkřiešení, od smrti k životu…, od porušenie k neporuſſenij věčnému ŠtítSvátA 170b ad incorruptionem; incorruptelam possidebit neporuſſenim vládnúti bude VýklKruml 291a (1 C 15,50: věčnost BiblDrážď, ~Ol, neporušitedlnost ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž); ani tělo a krev obdržie toho [života věčného], ani porušitedlnost neporuſſenie, ale pochodí z boha živého AktaBratr 1,50b (srov. 1 C 15,50); tělo toto naše porušitedlné obleče se v neporuſſenie a smrtedlné toto obleče se v nesmrtedlnost BiblPraž 1 C 15,53 (~Lit, u věčnost ~Drážd, ~Ol, v neporušené EvOl, BiblPad) induere incorruptionem; ║ milost se všěmi, jížto milují pána našeho Jezukrista v neporuſſeny BiblOl E 6,24 (tak i ost., bez rozpáčenie ~Drážď) in incorruptione bez přerušení, neustále Srov. neporušilost, neporušitedlnost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
neporušenie, -ie, neutr., neporušení, Unverweslichkeit; pol. nieporuszenie. — Neb musie toto porušedlné (tělo) obléci sě v neporušenie HusE. 1, 40; rozsievá sě v porušení, vstane (tělo) newporuſeni in incorruptione Koř. 87b (1. Kor. 15, 42). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neporušenie, -ie n. neporušenost, bezúhonnost, neposkvrněnost; neporušitelnost, nepodléhání zkáze, nesmrtelnost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|