|
|
nepokojný, nepokojní adj.; k pokojný 1. nepokojný, neklidný, nemající n. nenalézající klidu: tento žalm učinil David…, když všichny lidi nepokoyne viděl ŽaltPod 49b (v nadpise); a ti, ješto jsú přišli k mocné noci…, někdy jsú nepokoyny byli pro strach BiblDrážď Sap 17,14 (~Ol, strachem…býváchu vzbuzeni ~Lit, bázní…trápeni býváchu ~Pad, pod. ~Praž) exagitabantur timore; dušě, kteráž tebe nehledá a tebe nemiluje, ta svět miluje, hřiechóm slúží a jest jim poddána, vždy nepokoyna, vždy nebezpečná Aug 70a; z lakomstvie nepokogen a nekliden sem byl vešdy AlbRájA 92b; a také jest nedvěd nepokoyne zvieře, neb vídáme, když jest u slúpa přivázán, on téměř ústavně chodí podlé slúpa aneb hlavú mece i sem i tam Štít UK XVII C 16,190b inquietum; bez pokoje lidé, nepokoyny lidé ŠtítKlem 16a; jehož [člověka] by smilné i jiné tělesné žádosti nepopúzely a nepokoyna žádost marností neučinila ŠtítSvátA 73a cuius animum…non inquietet vanitatum appetentia neznepokojovala; aby byl [král]…chudým bohatstvie, pokoj nepokoynym ŽídSpráv 6; inquietus nepokoyny, intranquillus SlovKlem 56a 2. netrpělivý, nemající stání: žena…klevetná a prázdná, nepokoyna, nemohúcí postáti v domu na svých nohách BiblDrážď Pr 7,11 (tak i ost.) quietis impatiens; ktož jest nepokoyny, vezme škodu BiblOl Pr 19,19 (netrpělivý ~Lit a ost.) impatiens; Nepokoyny dokoná bláznovstvie BiblLit Pr 14,17 (nepokorný ~Ol, netrpělivý ~Pad, člověk netrpělivý ~Praž) impatiens (zpodst.). Jen v Bibl. – Srov. nepokorný 2 3. nepokojný, rušící klid, nenechávající nikoho na pokoji: ale jazyka nižádný z lidí ukrotiti nemóž, neb jest nepokoyne zlé, pln jedu smrtedlného BiblOl Ja 3,8 (~Pad, nezbedné zlé ~Praž) inquietum malum; treskcěte nepokoyne BiblOl 1 Th 5,14 (tak i ost.) inquietos (zpodst.); jest li co škodného v tom městě neb v tej zemi neb nepokoyneho, tu zjedná [král] a smieří WaldhPost 82a znepokojujícího; aby… mateře nepokogne utekl [chlapec] GuallCtnostK 196 inquietam; blcha nepokoyna mučí jeho Čtver 40a infestissimus; dvojíť sú nepokoyny: jedniť sú, ještoť svěcký a zlý pokoj rušie a pokoj mezi bohem a lidmi jednají…; ale druzíť sú nepokoyny, ještoť mezi bohem a lidmi pokoj rušie svými hřiechy JakBetl 78a; jest ještě jiný zástup okolo člověka v srdci jeho ze mnohých věcí tohoto světa, ješto roztrhuje člověka svú neprázní a svými hřmoty nepokoynymi ChelčPost 74b; viete, že nebyli jsme mezi vámi nepokoyni, totiž aby po domiech vandrovali žebrotně KorTrak g8b na obtíž 4. nesnášenlivý, nepřátelský, svárlivý: ktož proti svému bratru jest nepokogen MatHom 71; ale velikomyslnost, síla nebo statečnost, jestli že nad mieru by sě vyzdvihla, činíť mužě hrozícieho jiným, zapáleného, v zlosti sě zamucujícieho, nepokoynieho SenCtnost 310a inflatum, turgidum, inquietum; ktož nic netrpí, bude nepokoyny a nepokorný ŠtítVyš 71b; mysléce myšlenie marná, svárlivá, nepokoina, majíce mysliti o pokoji obecném HusVýklB 55b (~M); ab importunis od nezbedných…vel búřlivých, od nepokoynich VýklKruml 310a (2 Th 3,2 ab importunis et malis hominibus: var. v. náramný1 4); i lid mezi sebú příliš nesvorný, hadrovný, svárlivý, lživý, nepokogny AktaBratr 1,11b; pozhrdl tím Otakar a císařovi, jenž by někdy jeho služebník byl, nepokoynym odpověděl úmyslem SilvKron 30a impacato…animo bojovným; inportunus nepokoyny, nesnadný SlovKlem 56a 5. [o něčem zkázonosném] ohrožující člověka, nebezpečný, divoký; [o živlu a čase] bouřlivý: pro niž [Helenu] sě jest stala vojna Řěkóm s Trojí nepokoyna AlxV 794; tak byl od hroma hrozný hřmet, Nepokoyny vietr i bleskt (bleſtk rkp) LegRytK 200; toť jest nepoẏna (m. nepokoẏna) voda točéci se žádostmi jako větry, ó toť jest to veliké moře neustavičné Štít UK XVII C 16, 185b inquieta; anebo tichý nepokoynych a nesnadných (neſwadnych rkp) puotek čakati budeš SenCtnost 307a quietus tumultuosa exspectabis; moře to jest velmi nepokoyne CestMil 19b tempestuosum; jiný lid hřiešný jako moře nepokoyny a nepřemožený v zlosti, jímžto diáblové hýbají k nepokojóm ChelčPost 6b; za těch nepokognych let ChelčKap 277a; jest čas nynie nepokojný ArchČ 26,128 (1472); v časy nepokojné Půh 7,3 (1490) Srov. nepokľudný Ad 2: za lat. impatiens stč. též netrpělivý. — Ad 3: za lat. infestus stč. též ľútý. — Ad 5: za lat. inquietus stč. též nebezpečný; za tempestuosus též búřě neb nebezpečnosti plný (Čtver 147b) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepokojný, adj.; pol. niepokojny znepokojující. — Nepokojný, neklidný, unruhig: z lakomstvie nepokogen a nekliden sem byl Alb. 92b; bez pokoje lidé, nepokojní lidé nikakž toho viděnie nemohú opatřiti ŠtítErb. 25; když (David) všichny lidi nepokoyne viděl ŽPod. 49b; s nimiž (s těmi touláními) bude srdce nepokojno Štít Vrť. 20; své nepoboyne (sic) mysli Kruml. 357a. — Bouřlivý, stürmisch: (Helena,) pro niž sě jest stala vojna Řěkóm s Trojí nepokoyna AlxV 794; tak byl od hroma hrozný hřmet, nepokoyny vietr i blestk (sic m. bleskt) Kremsm. Lfil. 1889, 35; moře to jest velmi nepokoyne tempestuosum Mill. 19b; lid hřiešný jako moře nepokoyny a nepřemožený v zlosti ChelčPost. 6b. — Nesnášelivý, svárlivý, unfriedlich: pohnaný před soudem pravil, že jest nic nepokojného tu k němu, ješto by proti právu bylo, nemluvil ČelNál. XXIV, 14 (1510). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nepokojný, nepokojní adj. nepokojný, neklidný; netrpělivý, nemající stání; rušící klid, nenechávající nikoho na pokoji; nesnášenlivý, svárlivý; nebezpečný, divoký; (o živlu, čase) bouřlivý Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
|