|
|
nepohnutedlný adj.; k pohnutedlný, pohnúti 1. [o něčem hmotném] nepohnutelný, nedající sebou hnout, nepohyblivý: aby hojné milosrdenstvie…k každému člověku vyléval [křesťan]…stálé a nepohnutedlne pode všemi nesnázmi jako hora PříbrZamM 149b (~P, ~B); pohni se před tváří jeho všecka země, nebť jest on založil okršlek nepohnutedlny BiblPraž 1 Par 16,30 (var. v. nepohnutý 1) immobilem nehybný. – Srov. nepohybitedlný 2. [o lidech] neochvějný, pevný, vytrvalý: nenie zamúcen [Tobiáš] proti bohu, že rána slepoty přihodila by se jemu, ale nepohnutedlny v boží bázni zuostal jest TobU 137b (Tob 2,14 immobilis: BiblPraž, nepohnutý ~Pad, ustavičen ~Lit, ustavičně ~Card, ~Ol); kteříž se nedadí větróm pokušení, zámutkóm, pohaněním poraziti, ale stojí pevní a nepohnutedlnij JakZjev 50a; svatá církev římská, jenž vždycky bez poškvrny zůstala…, i v budoucím věku zůstává…pevná a nepohnutedlná AktaBratr 2,171a; protož, bratřie moji milí, stáli buďte a nepohnutedlni BiblPraž 1 C 15,58 (nepohnuti ~Ol, ~Lit, ~Pad, nehýbajte sě ~Drážd) immobiles 3. [o království božím] stálý, trvalý, věčný: a tak my královstvie nepohnutedlne přijavše, máme milost BiblPraž Hb 12,28 (nepohnuté ~Drážd a ost.) immobile 4. [o pravdě ap.] nepohnutelný, neotřesitelný, nezvratný, spolehlivý: to nepohnutedlné tvého bozstvie i člověčenstvie naučenie tento muž…zničiti usiluje Budyš 7a irrefragabilem…doctrinam; protož, bludné knieže, jistějéť by tobě bylo nepohnutedlne pravdy slov sě chytiti Budyš 12b infringibilis veritatis verba; jsou písma pevná a důvodové nepohnutedlní, proti nimž mistři…ještě žádného písma neukázali stálého BřezKron 464 inviolabiles. – Srov. nemovitý 3 5. [o závazcích] nezměnitelný, neporušitelný: a to [odškodnění Řekům] aby bylo jim v dnech určených vydáno a od Řěkóv jistota o zdržení nepohnutedlnem pokoje a míru věčného přijata TrojS 92b (~L, ~O, ~K) de firmitate pacis inviolabiliter observanda; aby ty a všecky věci v něm [v zápise císaře Zikmunda] položené… pevné a nepohnutedlné byly na časy budoucí a věčné ArchČ 3,433 (1435) Srov. nepohnutý Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepohnutedlný, adj., unbeweglich, unentwegt: od Řekóv jistota o zdržení nepohnutedlném pokoje a míru věčného přijata Výb. 2, 156. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nepohnutedlný (pětislab.) adj. nepohnutelný, nepohyblivý; neochvějný, pevný; stálý, trvalý; neotřesitelný, spolehlivý; nezměnitelný, neporušitelný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
|