|
|
|
nepodobenstvie, -ie n.; k podobenstvie, nepodobný 1. nepodobnost, rozdílnost, odlišnost: věčné nepodobenſtwie blahoslavených a zlých ComestC 312a (~S) dissimilitudinem; kterakžkoli v tom příkladu jest větčie nepodobenſtwie nežli podobenstvie jakož v každé jinéj přirozené věci OrlojK 447; že kto jest hřiechem smrtedlným milost boží potratil, již jest ten daleko v diáblově krajině,…a že jest v krajině nepodobenſtwie, že ač jest stvořen podobenstvím k bohu…, již má podobenstvie čerta RokLukA 310a nepodobnosti (s Bohem) 2. k čemu nezpůsobilost, neschopnost: kdež zajde navyklost hřiechuov a množstvie hřiechuov, a navyklost již bývá nějaké nepodobenſtwie k vyjití z těch hřiechuov, že řiekají: Já již nemohu ostati toho RokLukA 221b 3. ošklivost, špatnost: němi buďte, rtové lstiví, již mluvie proti pravému nespravedlnost v pýše a v nepodobenſtwy ŽaltPod 30,19 (v ohavě ~Wittb, BiblOl, ~Pad, v ohavnosti ~Lit, u potupě ŽaltKlem, v nesličenstvu ~Kap, v neupřiemnosti BiblPraž) in abusione; chtěl [Ježíš] ukázati nepodobenſtwie Petrových slov a užitek svého umučenie MatHom 272 Srov. nepodobnost Ad 3: za lat. abusio stč. též mrzkost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepodobenstvie, -ie, neutr., neslušnost, Ungebührlichkeit; pol. niepodobieństwo nepodobnost, nemožnost, zloba. — Němi buďte rtové lstiví, již mluvie proti pravému nespravedlnost v pýše a w nepodobenſtwy abusione. ŽPod. 28b (žalm 30, 19). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepodobenstvie, -ie n. nepodobnost, rozdílnost, odlišnost; nezpůsobilost, neschopnost; ošklivost, špatnost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nepodobenstvie n. = nemožnost, pošetilost; — neslušnost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|