nepožitý adj.; k požitý
1. [o potravě] nezažitý, nestrávený, při trávení nezpracovaný: komuž jest v žaludku krmě slaná a nepozita BřezSnářM 22b (nepožitečná ~S); neb proráží [nápoj] nepozitu krmi LékVodň 259b; něco jest nepoziteho v životě, to jest v žaludku LékFrantA 32a; nepozita krmě LékKřišť 105a; crapula nepozita krmě RostlPelp 13a; nepozyte krmě ku póžitku navracuje [léčivý odvar] LékChir 166b. – Srov. nepožilý
2. [zvl. o moči] obsahující nestrávené zbytky potravy: a tak dlúho bylo obleženo [město Samaří], že sú prodávali…čtvrtú čést kabis, tak řečené miery, lajen holubích, točíš nepożitych, za pět peněz BiblCard 4 Rg 6,25 (~Ol, ~Lit, lajn holubových, jimižto solili sobě miesto soli ~Praž); ale voda starých lidí má býti bielá a tenká, neb jsú studení; protož ostane voda bielá a nepozita LékFrantA 27a; pakli který člověk přéliš jie a pie, tehdy voda bude červená a nepozita LékFrantB 169a (nepožitečná ~A)
Srov. nepožitečný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepožitý, adj., nestrávený, při trávení nevyužitý, unverdaut, beim Verdauen nicht ausgenützt; pol. niepożyty neztravitelný, neporušitelný. — Crapula nepozita krmě RostlF. (JagArch. 14, 42); *tiliaca židkost z nepozite krmě t. (t. 14, 44); a má jich (dětí) voda býti čistá a jako zlatú postavú, ale starých lidí voda má býti bielá a nepozita LékB. 169a; pakli který člověk přieliš jie a pie, tehda voda bude červená a nepozita t.; (ta voda) revmu zahoní, nepozyte krmě ku póžitku navracuje Chir. 166b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepožilý, nepožitý adj. (o potravě) nezažitý, nestrávený
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.