nedvojený adj.; k dvojiti
jur. [o sourozencích] na čem nerozdílný, jednotný, rovnocenný co do něčeho: má li jeden muž děti na svém chlebě a jeho žena umřela jest, všakž slóve on svých dětí poručník a jeho děti jsú nedwogeny na urození PrávSasA 86a (~B, ~C, ~E, nedwogeny spolu ~D) mit ome ungeczweyget an geborth; ║ ty děti, jenž jsú bez dvojenie od otce a od mateře přišly…Ale nedwogenych bratrův děti, ty stojie na tom článku PrávSasA 49a (~B, ~C, ~D, ~E) ungeczweyte brûder (var.: ungetheilte) kinth vlastních, majících společné rodiče
Synonymum k nedielný 3 (podle J. Kejře)