nedostati, -ne pf. (ipf. nedostávati); k dostati
neos. (čeho [o nějakém množství] komu) nedostat se, začít chybět; v 3. sg. préz. nastane (projeví se) nedostatek, nebude dost: aby snad nedoſtalo nám i vám, jděte radši k prodavačóm a kupte vám [olej] EvOl. 329a (Mt 25,9: var. v. nedostati sě1) ne forte non sufficiat; a když nedoſta vína, vece mátě Ježíšova k němu: Vína nemají BiblLit J 2,3 (var. v. nedostati sě1) deficiente vino; deficere nedoſtati VýklKruml 264b (Prol. ad J: víno svatebnie má zhynúti ProlBiblL, ~K); kromě leč by co potřebie bylo k mlýnuom a k stavuom přivézti, to mámy z uobce z té voziti; pakli by tu nedostalo, tehdy to mámy odjinud obmysliti aneb z královstvie přivézti ArchČ 15,204 (1448)
Další doklad po r. 1500