nedokonalost, -i f.; k dokonalost, nedokonalý
nedokonalost, mravní a duchovní nedostatečnost, slabost: zákon svěcký v městech nevěstky přepúštie, aby obec pro nedokonaloſt množstvie, jenž čistoty zachovati nemóž, svádami…nebyla zamúcena LyraMat 2b propter imperfectionem; omluv, prošiť, mú nedokonaloſt tvé dokonalé svrchovánie ŠtítSvátA 160a; Nedokonaloſt mú viděly sú oči tvoji BiblPad Ps 138,16 (nedokonáme ~Lit, nedostatek ŽaltWittb, ~Pod, ~Kap, neskonánie ~Klem, nesvrchovánie BiblOl, nedokonalého mne ~Praž) imperfectum meum. – Srov. nedokonánie 2, nedokonalý 3