|
|
nedokonalý adj.; k dokonalý 1. [o konání] nedokonaný, nedokončený, neukončený: ereptumque gemens facinus nedokonalého hřiechu GlosSed 53b (volný překlad); quoniam transire nequivit infactum (nedokonale gl.) quod Christus ait GlosSed 182b; semus…nedokonaly SlovOstřS 111; ktož očima často vrtí…, znamenie jest, že na mysli již má zlé myšlenie, ale ještě nedokonale Hvězd 64a; nebo buďto sjednavatelé v tom kupování dělili by se, buďto v záplatě, buďto v něčem jiném, kúpenie nedokonale jest PrávHorS 155a emptio imperfecta est; Nedokonalii a nedostavení klášterové nedokonale modlitby a mše vyznamenají, t. že nedoříkají dobře, ale zpletú a od mše odcházejí leckdyz, než bude kříž na konci požehnání dán BechNeub 112b; cukru čištěného a vaření nedokonalého lib. [vezmi] Apat 234a coctionis non perfectae ještě ne zcela svařeného; nenechávaj dielu nedokonalého, než k konci jej a k miestu přiveď vedle řádu a práva zemského VšehK 170a; jměli ruoznici o hranice, o podkútie, kteráž mužem jie panie Elžky a otcem jich svrchúpsaných byla učiněna, všakž nedokonalu, a na se žalovali PrávOpav 2,98 (1478); ║ interminatis, id est sine termino…nejistých vel nejistým, vulgaris nedokonalych VýklKruml 310b (1 T 1,4: aby…ani s pilností poslúchali básní a otázek nejistých BiblOl, pohádek nejistých ~Lit, ~Pad, vypravovánie rodu nejistého ~Praž) nevedoucích k cíli, tj. k pravdě 2. jur. mezitímní, nedefinitivní, nikoli konečný: mezimluvný úsudek slóveť ten, kterýžť bývá vydán mezi počátkem pře a skonáním o leckterýs kus…a na to bude nález, tenť slóve nedokonaly neb nekonečný; neb přední při konce nečiní PrávHorM 52b (~K) 3. nedokonalý, postrádající dokonalosti, mající nedostatky: puost neslušal jest na učedlníky, neb sú byli hlúpí a nedokonaly LyraMat 64a imperfecti; neb kdyby na počátce vuole rozdělené byly, nikoli by takové ustavenie nemohlo by uděláno býti…, a tak by to ustavenie bylo nedokonalee AlexPovB 287b (~T, dokonáno nebylo ~A); o křesťanech nedokonalich CestMandA 224b; také ta bázeň [před Bohem] jest nedokonala pro nedostatek lásky HusVýklM 55a; jakož konšelé…znají, že ten druhý nedokonalý kšeft moci nemá [pro formální závady] ArchČ 4,355 (1413); dokonalé přijímanie této svátosti jest, když kto přijímá s užitkem, nedokonale, ktož bez užitku, jsa v smrtedlných hřiešiech KorMan 46b; buoh a pán náš, jenž nic nečiní nedokonalého HilPřijA 57; že ta jich [katolíků] omylná svátost, by pak nětco byla, byla by nedokonalegſſiho přirození, než jest krt neb netopýr AktaBratr 2,116b méně dokonalá; Nedokonalého mne vidělyť sú oči tvé BiblPraž Ps 138,16 (var. v. nedokonalost) imperfectum meum; těla nedokonala AlchLull 86; kteréž věci proti právu sú učiněny, za nedokonale jmieny buďte PrávJihlA 16a; že jest to list nedostatečný a nedokonalý, a že měla jich [Žitavských] pečeť při něm býti a že nenie ArchČ 10,479 (1497); ║ ale když přijde to, což dokonalé jest, vyprázdněno bude, což nedokonale jest BiblPad 1 C 13,10 (~Praž, stránku ~Ol, s strany ~Lit, s cesty EvOl) ex parte neúplné, nedostatečné 4. med. [o žebrech] neúplně vyvinutý, nepřipojený přímo k hrudní kosti: žebr jest dvanáct, jichžto sedm jest celých a dokonalých…, ale pět jich jest nedokonalých LékSalM 608 non sunt completae 5. neskonalý, nekonečný: matko boží, pomoziž nám…, ať bychom skrze tvú svatú prosbu všichni přišli k nedokonale chvále, k věčnému životu OpatMuz 109b. – Srov. nedokonajúcí Ad 1za lat. infactus stč. též neskonalý Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nedokonalý, adj., neskonalý, nekonečný, unendlich: (Maria, pomoz nám) ať bychom přišli k nedokonale chvále, k věčnému životu OpMus. 109b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nedokonalý adj. nedokonalý, mající nedostatky; nedokončený, neukončený; neskonalý, nekonečný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
|