nedověřenie, nedóvěřenie, -ien.; k dóvěřiti
1. nedostatečná víra v boha, malověrnost vůči bohu, pochybnosti ve víře: dokonal buoh všecko v nedowyerzyenye EvOl 172b (R 11,32: v nevieře BiblLit, ~Pad, ~Praž) in incredulitate; počě jě [Ježíš učedníky] z jich nedowierzienye tresktati KristA 44b; když otázachu učenníci, proč sú oni jeho [zlého ducha] nemohli vyvrci, Jesus vece: Pro vaše nedowierzienye ComestC 307b propter incredulitatem vestram; otžeň i zapuď ote mne hřiešníka… rozpačenie i nedowyerzenye ModlMil 21b; chybovánie neb nedowierzienye AlbRájB 90a dubietas; a v tom nejměj chyby nedowyerzenye ijednoho ŠtítBarlB 40 nulla incredulitatis haesitatio; svatého Tomáše pochybovánie a nedowieṙenie o vzkřiešení pána našeho Jezukrista HusSvátA 495a; a také to je tiemto Zachariášem hýbalo k nedowierzeni, neb vedle přirozenie nebylo podobné, aby oni měli plod RokLukA 7b aby neuvěřil
2. nedůvěra, nedostatek důvěry: neroďte přisahati všetečně, lehce, marně…; něb což viece jest, die Kristus, to od zlého jest; od zlého, totiž od nedovieṙenie toho člověka, jenž tě pudí k přísaze, kteréžto nedovieṙenie zlé jest HusVýklB 45a (od nevěřenie… nedowierzenie ~M). – Srov. nedověrnost 2
Srov. nedověra