nechutniti, -ňu, -ní ipf.; k nechutný
pociťovat nevolnost od žaludku, mít dávivý pocit: nauseo…est vomere nechutniti, voškliviti VodňLact dd6a
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nechutniti, -ňu, -níš, impftiv., znechucovati, ekelhaft machen: nauseo et vomere nechutniti, voškliviti Lact. 214b (myšleno nepochybně: n. si čso); pán rozkázal jim teplau vodu píti, po kteréž když se jim nechutnilo, rukama aust přidržovali Ezop. 2a, když dostávali chut k dávení, nechutní mi sě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nechutniti nedok. = znechucovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.