nebesopravcě, -ě m.; k nebe a praviti
hvězdopravec, astrolog: astrologi nebeſoprawczy sunt, qui in astris augurantur Slov KapPraž A 41 (list u přídeští). Podle lat. – Srov. nebeský I/1 (hadač nebeský)
Za lat. astrologus stč. též hvězdář, hvězdomluvník, hvězdovník. K tvoření srov. ptakopravcě, snopravcě ap.