neběný adj.; k nebe
[pták] nebeský, na obloze létající: položili mrtviny slúh tvých krmě (krrmie rkp) letačkám nebienym, maso svatých tvých zvieřatóm zemským ŽaltKap 78,2 (ptákem nebeským ~Wittb a ost.) volatilibus caeli; na nich [na horách] ptáci nebieny přěbývati budú ŽaltKap 103,12 (nebeščí ~Wittb a ost.) volucres caeli. Jen v ŽaltKap. – srov. nebeský I/4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neběný, adj., nebeský, unter dem Himmel: ptáci nebieny coeli ŽKap. 103, 12; letačkám nebienym t. 78, 2.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neběný adj. nebeský: ptáci nebění létající na obloze
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.