|
|
|
nečasný adj.; k časný, nečas 1. nevčasný, přicházející v nepravý čas, časově nevhodný: psí pysk…spomáháť otoku žaludkovému a nežitům vnitřním a necżaſne nemoci ženské LékSalP 378b; inactuosus necžaſny SlovKlem 53b; ║ ba odkad nemoci a smrt neczaſna? Jedno z přielišného množstvie krmí a z častého obyčějě smilstvie JeronM 11b (~O, ~P, ~U) intempestiva předčasná 2. nezralý, neuzrálý, náležitě nevyvinutý; [o mase] nevyzrálý: intempestus necžaſny, neuzrálý SlovKlem 57a; garbreter nemá ižádného masa nezdravého ani z neczaſſneho, kteréž neczaſne jest, …ani z churavého krmí dělati svých PrávSasA 182b unczitigt; od tisíce koží kuných i popeličích… puol věrdunka, od popelic nečasných jeden lot CJM 2,485 (15. stol.); ║ bude li [těhotná žena] uražena tak velmi, že neczaſſne dietě porodí PrávŠvábA 107b ein unzitig kint nedonošené 3. [o počasí] špatný, nepříznivý: jedno snad pro neczaſne povětřie…, aby pod ní [pod oponou] jako pod střechú lid byl zachován ComestK 73a (pro nepočěsie povětřie ~C, ~S) pro aeris intemperie; měščěné…pro neczaſne povětřie tam [do „obecnice“] sě schodiechu ComestC 280a (~K, ~S) pro aeris intemperie 4. zlý, krutý: od nichžto [pohanů] ran sě nořiechu blesky z jejie [sv. Kateřiny] očí jasnú v horkých krópkách, čilú neczaſnu, přěs tě líčci dle bolesti LegKat 2323 ve chvíli kruté; a své hrdé tresktánie za svaté a za velmi užitečné majíce [kněží a řeholníci], ano jest neřádné, neczaſne, bez lásky, bez miery, bez lítosti PříbrZamP 162a (~M, ~A) 5. nezávislý na čase, nepodléhající času, nadčasový: v osobách [svaté Trojice] rozdielnost a prvotnost neczaſna…a Otec jest východ Synu, ale bez počátka a bez toho, že by byl prvnější Syna ŽídSpráv 158; o…milování věcí tělesných a neċaſnych, kteréžto srdcem, myslí a úmyslem bývají pochopeny, aniž rukama tělesnýma mohú se makati, aniž také očima tělesnýma viděny býti a sluchem mohú pochopeny býti. Jakož sú spravedlivost, právo, rozum a ctnosti AlbnCtnostA 145a Ad 1: za lat. intempestivus stč. též nevčasný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nečasný, adj. — Nevčasný, předčasný, unzeitig, frühzeitig: odkad nemoci a smrt neczaſna intempestiva JeronMus. 11b, ROlB. 21b; skrze nečaſné kaupání VelKal. 188; každé nečaſné dílo hanění jest hodné Ezop 105b. — Plný nečasu, zlý, schlimm: od nichžto ran sě nořiechu blesky z jejie očí jasnú v horkých krópkách, čílú neczaſnu, přěs tě líčci dle bolesti Kat. v. 2323; pro neczaſne povětřie Comest. 73a. — Adv. nečasně = v nevhodný čas, nevhod: sněm ten jest nečasně a pozdě položien ArchČ. 20, 128 (1543); tomu (Ludvíkovi) všecko téměř nečaſně se vedlo VelKal. 247; tato neb ona bylina nečaſně kopána byla Háj. herb. XIb. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nečasný adj. nevčasný, předčasný; špatný, nepříznivý; zlý, krutý: čilú nečasnú ve zlé chvíli; nezralý, neuzrálý; nezávislý na čase, nepodléhající času, nadčasový Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nečasný adj. = nevčasný, předčasný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|