navracovánie, -ie n.; k navracovati, navracovati sě
1. navracení, vracení se, přicházení zpět; [o nemoci] opětovné propukání, recidiva: chození i nawraczowany hudce, to obracování sem i tam, slyšení ukazováše Frant 33b transitum et reditum; neb to maso mrtvé slepce [obklad] a zachová od nawraczowanie LékRhaz 190. – Srov. navracovati sě I/2 a II/2
2. (čeho [odňatého]) navracení, vracení, odevzdávání zpět: pak přikáza bóh…o nawraczowany cizie věci pátú čiestí viec ComestC 93b de reductione alienae rei; zmatkové v nawracouanich cizích věcí HusVýklB 107a; item zavříno jest o navracování zboží dobytých ArchČ 5,385 (1478); Václav a Jiřík, bratřie Temricové z Mosazného, vyznali jsú, že jsú se rozdělili o dědictvie své Žireč hotovými penězi, zač jsú to dali a prodali…, každý z nich aby mohl učiniti <s> svým dielem, jakž by se jemu najlépe zdálo, bez navracovánie ArchČ 15,353 (1482). – Srov. navracovati 2
3. jur. (koho na koho k čemu [vlastnictví]) právní domáhání se obnovy svého dřívějšího práva (na někom na něco), uplatňování svého dřívějšího právního nároku (vůči někomu na něco): kterýžto rozdiel a výpověd obě strany…slíbily sú jej mezi sebú zdržeti bez navracovánie jedné strany na druhú ArchČ 28,197 (1432); což se dotýče dluhů královských, zámků dobytých a k zboží navracovánie ArchČ 4,498 (1479). – Srov. návratek 1, navracovati sě I/3
4. (k čemu [k hříchu]) vracení se k něčemu, opětné oddávání se něčemu: aby nad tebú pomstil [Bůh], že s se zpovídav v hříchy zase navrátil, a pro to samo nawraczowani zvláštní muku v pekle trpěti budeš RokPostB 263. – Srov. navracovati sě I/6
5. splácení: v pekle jest vždy nawraczowanye a nikdy propúštěnie LyraMat 120b redditio. – Srov. navracovati 8
6. opakování, rekapitulace: recapitulacio nawraczowanie Slov Ostřihom II 8,155. – Srov. navracovati 9, navracovati sě II/3
Ad 6: za lat. recapitulatio stč. též obnov́enie, opakovánie