|
|
navedenie, -ie n.; k navésti 1. koho k čemu [správnému] přivedení, uvedení, obrácení: vyčištěnie a nawedenié stavu kněžského k jeho pravému řádu JakVikl 195b perfectionem; Vaše Velebnost chce položiti ty zlaté na štěstie, pro navedenie jich [lidí] k dobrým obyčejóm VýbAkad 2/2,177 (Marini) 2. čeho uvedení do žádoucího stavu, zvelebení: listy posieláme troje: jeden vám, kněžím, druhý všie obci křesťanské, pro kteréžto obci řádu nawedenye my chceme s boží pomocí o to stati a pracovati ListySkot 9b; věrně stáli sú [apoštolové] o nawedenie stáda jeho, jakožto dobří pastýři ovec Kristových složili sú životy své ChelčLid 98a 3. med. čeho [porušeného údu, kosti] srovnání, uvedení do náležité polohy; [vymknutého údu] napravení: když ruka se vyvine, tehdy po nawedeni mají dláhy býti přivázány k ruce LékRhaz 127; pakli by ty věci k tomu neprospěly k napravení a nawedeni toho vehnutie LékSalM 624 in aequatione; v čas napravovánie a nawedenie [kosti] LékSalM 684 restaurationis et locationis; po nawedeni i srovnání kostí vyvinulých navedených LékSalM 686 post aequationem 4. agr. (čeho [chmelu]) zavedení, zatočení kolem tyče: item a cisura humuleti od ztyčenie, nawedenie a zkopánie 1 sex. 20 g. List AMP 992,97a (1428) 5. návod, pokyn, poučení o náležitém postupu; [od nadpřirozeného činitele] vnuknutí; v konstrukci důvodovépopud, podnět: že spravedlnému nenie zákon ustaven, ale nespravedlným a nepoddaným, nemilostivým a hřiešníkóm, a těm, jížto hřěšie jiných nawedenym BiblDrážď 1 T 1,9 (~Ol); jeho [Tristramovo] nawedeni, aby král nepojímal ženy a jemu poddal země TristB 18b; až opět nawedenym mohučského arcibiskupa před papežem do Čech vrátiti sě připuzen byl [sv. Vojtěch] PulkB 40 instante…archiepiscopo; že někteří nawedenym diábelským činie sobě smlúvy spolu proti druhým kniežatóm a šlechticům MajCarC 197a (ponúcením ~A) inimico…suggerente; diábelské nawedenié JakVikl 197b machinatio introducta; persuasio návod vel nawedenie aut narazenie VýklKruml 300b (G 5,8: rada ta nenie od toho, jenž vás pozval BiblDrážď a ost.); jichžto [pánů] zavedenie s pravú věru litujíce želéme [Pražané], jakožto Čechuov nám přirozených a k umdlení našeho jazyka českého jeho [Zikmundovým] navedením poražených ArchČ 3,218 (1420); kdež jest nawedenie z boha, hned jest také svedenie, neb tuto navedl je, aby věřili veň RokJanB 126b; nebo jest také diáblovým nawedenim…, že diábel zlé sny přinášie pro lidské oblúzenie PasKal B3b (oblúzením ~MuzA, ~Tisk); Mikuláš z Husi…míně pod úkladem stranu Táborským přející posilniti, a to z navedení…některých konšelův složených BřezKron 449 ad inductionem; exortacio nawedenie SlovKlem 45b; skrze…tvé zjednánie a navedenie ListářRožmb 4,223 (1450) 6. (koho) poučení (někoho), vštípení vědomostí (někomu); [opakované] poučování: Mosera Nauedenye nebo kázeň VýklHebrL 215a eruditio vel disciplina; člověk v kázeň lidskú jest poddán k nawedeni a k naučení, co má činiti a co má nechati TkadlA 22b; z takového zřiezeného nawedeníe dětí ChelčPař 179a; také i pro nawedenie těch, kteříž jsú jimi [falešnými proroky] oklamáni, spasitedlné nawedenie má pilně znamenáno býti RokPřij 294a; pro pravdu a nawedenie Vašie Jasnosti ŽídSpráv 5; ║ nebo všeliké písmo bohem vdešené užiteč jest k naučení, k tresktání, ku polepšení, k nawedeny k spravedlivosti BiblOl 2 T 3,16 (k nawedeni v spravedlnosti ~Pad, ~Praž, k naučení spravedlivosti ~Lit) ad erudiendum in iustitia k vštípení (osvojení si) spravedlnosti Srov. návod, naučenie Ad 1: za lat. perfectio stč. též dokonánie. — Ad 5: za lat. exhortatio stč. též napomanutie, ponúkanie Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
navedenie, -ie, neutr.; stsl. navedenije inductio. — Uvedení na místo, Einrichtung: po nawedení i srovnání kostí vyvinulých navedených teprú sved strany rány Sal. 686. — Naučení, vychování, Unterweisung, Erziehung: čeládku k katechismu, nawedenij křesťanskému napomenul ReŠSir. 8a; z takového zřiezeného nawedenie dětí mohlo jest v pravdě řečeno býti… ChelčPař. 179a. — Přemluvení, návod, Überreden, Anstiftung: nawedenym mohučského biskupa do Čech vrátiti sě připuzen byl Pulk. 33a; skrze nawedeni (ďáblovo) GestaKl. 5. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
navedenie, -ie n. navedení, uvedení; přivedení, obrácení; návod, poučení; naučení, vštípení vědomostí Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
navedenie n. = návod, vychování Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|