nauka, -y f.; k naučiti
1. (čeho) naučení, poučení (o něčem): zjevně znamenaje [Kristus při poslední večeři], Navky zprávy všem dávaje, že ta svátost…nemá býti ižadnému dána, jedno svěcenému tomu knězi Budyš 81a; nestálého ščestí zvlášční průvod a nauka SilvKron 92b; chtí li na to od dobrých lidí rady a nauky ListSlovKniezsa 53 (1484)
2. vědění, poznání: a to rozumná nauka japá, kak jest cíl (czel rkp) ot čeho; ale smysl ižádný jeho nevie ijednú vtipností LegKat 1368
Srov. naučenie
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nauka, -y, fem., učení, Lehre, doctrina: rozumná nauka japá, kak jest cél ot čeho Kat. 78.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².