nastrojovati, -uju, -uje ipf. (pf. nastrojiti)
1. co chystat, připravovat: amodulor naſtrogygy SlovVokKlem 175b
2. koho (aby…) navádět, ponoukat, podněcovat: opět že naſtrogugi [Čechové] kněží nebo hospodáře, aby je [katolíky] bez dieky navedli k vieře huské ŽídSpráv 115
3. přibývat (?): každému také čtení od počátka počna až do skonánie knieh, nerovný počet vzrostu je neb naſtroyuge ProlBiblK 25a (~L) dispar numerus accrescit
Ad 3: za lat. accrescere stč. též přibývati (v uvedeném dokladu není vyloučen omyl m. naroſtyuge = narošťuje?)