|
|
nastrojiti, -ju, -jí pf. (ipf. nastrojovati); k strojiti 1. co připravit, přichystat; [ústrojný celek] zařídit; [slavnost ap.] uspořádat, vystrojit: Tristram…ihned naſtrogi své nohy, chtě pospiešiti na své lože TristB 88b; král franský čekal den naſtrogiw vojsko KarŽivA 388 acies essent paratae; tak jest divně božská múdrost zpořiedila a naſtrogila ŠtítBes 39; kázachu [Jason a Herkules] koráb k plynutí naſtrogiti TrojK 81b; naſtrogichu [Antenor a Ulixes] svatbu s velikú slavností TrojA 232b celebrantur …nuptiae; naſtrogij [Priamus] dvór slavný v městě Trojánském TrojA 33a curiam… celebrari mandavit; tehdy ti čaroděníci naſtrogie tanec veliký a hudbu i piščbu zjednají CestMil 82a ordinant; naſtrogi [Bůh] stvořenie na pomstu nepřátel HusPostH 8a (Sap 5,18 armabit creaturam: oděje v oděnie BiblOl, obleče v oděnie ~Lit, ~Pad, posilní ~Praž); uveď muže do domu…a naſtrog hody BiblPad Gn 43,16 (~Praž, učiň ~Card, ~Ol, ~Lit) instrue convivium; i naſtrogi jemu [Kristu] velikú slávu v kostele ChelčKap 222b; a po večeři slože všecku péči upokojiti se [má král] a hudby, pištby a veselé sobě naſtrogiti ŽídSpráv 58; neb tak to zde nastrojno (m. nastrojeno) mají, což se těch rybníkuov nasazovánie dotýče, že až teskno na to pohleděti ArchČ 15,57 (1492); ║ mnozí nemají domov, ale bydlé u budách a v staniech z plsti, a ty jsú naſtrogeny na vysokú žerd (zed ed.) CestMandA 207a jsou vztyčeny; jako někdy šelmy naſtrogeny byly proti Danielovi v Babyloně, když byl mezi ně uvržen JakZjev 197a byly uchystány 2. co [nežádoucího] způsobit, učinit, zosnovat: [křik] spustit, ztropit; [boj] vyvolat, zahájit něco, pustit se do něčeho: jenž byl proti nim [Antiochus proti Římanům] veliký boj naſtrogil BiblMuzSZ 1 Mach 8,6 (~Lit, ~Pad, jenž byl s nimi bojeval ~Ol, kterýž proti nim bojoval ~Praž) qui eis pugnam intulerat; často skákanie, často šeptánie naſtrogiechu [ďáblové] OtcB 189a ingesserunt; tehdy ta sběř zkřiče k bohu, Naſtrogiwſſi prosbu mnohú BawEzop 1077; ti sú tuto válku naſtrogili TristB 129b; takový křik a výnie naſtrogi [psík] TristB 192a; nesvař se s mužem bohatým, ať snad nenaſtrogi proti tobě svády jiné BiblLit Sir 8,2 (~Praž, neustrojí ~Ol, neustaví ~Pad) ne…constituat litem; náramný boj (-uo- rkp) naſtrogie [Řekové] proti Trojánským TrojA 90b bellum contra Troyanos instituerunt; lidé…mnnoho prvé reptání naſtrogij a utrhánie JakZjev 256a; silnějšie boje naň [ďábel na člověka] naſtrogi PříbrZamM 50b; by seto bylo jinde v ciziem jazyku přihodilo, jaký by smiech i porokovánie Čechové naſtrogili HilPřijA 12; křiky nastrojili [přátelé zlořádů] proti konšelům BřezKron 496 clamoribus insultant; ║ ovce řkúci řeč naſtrogi: Slíbený v kázni (m. v bázni?) slib nestojí BawEzop 1517 spustila (?) 3. koho (aby…, nač, proti komu) navést, ponouknout, podnítit (k něčemu): tak naſtrogi [ďábel] mistry, kněží a zákonníky, aby osopili sě proti těm, jenž tak boha chválé HusPostH 62a; též tam byli svědkové proti Nabothovi, když je Jezabel naſtrogila, aby křivě svědčili RokJanB 133b; neb je na to [vedení válek] papež nastrojil LetVrat 145; JMt psala…, aby někoho páně nastrojili, aby vedle mne jel a kúpil [voly] ArchČ 8,38 (1471) 4. koho/co (kam) nastrčit, vystavit, umístit do popředí (jako cíl): člověka vodnotelného naſtrogili před něho [farizeové před Krista] HusPostH 165b; v tom okázal kmen své psoty, Naſtrogiw je [Zikmund české pány] na roh boje a sám pak z daleka stoje s svými Uhry, Němci, Šváby Budyš 76b; nastrojivše [Pražané] děla, krále se vším vojskem od toho místa…odehnali sou BřezKron 534 excussis pixidibus nasadivše 5. co [zhoubného] na koho, komu nastrojit, nastražit, nalíčit, uchystat (něco na někoho): nadarmo se lid jeho [krále] rozplodí, jenž jemu naſtrogi tesknost BřezSnářM 49a; tenť [Bůh] přilepí a naſtrogi na tě meč jeho [ďáblův] PříbrZamM 13a; ihned naň [ďábel na člověka] nezmešká těžkého zarmúcenie naſtrogiti, to jest skutečného trápenie napraviti PříbrZamM 96b; tendentes insidias naſtrogiwſſe zálohy MamKapR 153b (A 25,3: v stráži sě mysléc založiti BiblOl, ~Pad, mysléce žaloby udělati ~Praž); pán buoh zbúřil jest chasu, která oblúpila jest je [bohaté kněze] ze všeho zbožie, a mordy na ně naſtrogil veliké až do skaženie ŽídSpráv 15 Ad 1 : za lat. parare stč. též nachystati, přihotovati, připraviti, uhotovati, uchystati; za celebrare též okvasiti; za ordinare též zjednati, zpósobiti, zřiediti; za instruere též přistrojiti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nastrojiti, -ju, -jíš, pftiv., uspořádati, zaříditi, učiniti, navésti, veranstalten, anordnen, einrichten, machen, anstiften: (otec) hody jim naſtrogil ChelčPost. 63b; ti čaroděníci (lékaři) naſtrogie tanec veliký a hudbu zjednají coream ordinant Mill. 82a; Řekové statečný boj naſtrogie Troj. 149a; mnozí nemají domóv, ale bydlé u búdách a v staniech z plsti a ti jsú naſtrogeny na vysokú (žerď) MandA. 207a; (ďáblové) často šeptánie naſtrogíechu sibilos ingesserunt OtcB. 189a (překlad volný); ovce řkúci řeč naſtrogi: slíbený v bázni slib nestojí Baw. 39b; ta sběř zkřiče k bohu, naſtrogiwſſi prosbu mnohú t. 32a; (kolčava) naſtrogi před ním prosbu mnohú t. 45a; (ďábel) tak naſtrogí mistry, aby… HusPost. 62a Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nastrojiti, -ju, -jíš dok. (co) nastrojit, přichystat, uspořádat; způsobit, zosnovat, pustit se do něčeho; (koho) navést, podnítit; (koho, co) nastrčit, umístit do popředí; (co na koho, komu) nastražit, nalíčit, uchystat Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nastrojiti dok. = připraviti, zaříditi Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|