|
|
|
naspořiti, -řu, -ří pf. (ipf. naspářěti, naspařovati, naspořovati); k spořiti 1. co (komu) rozhojnit, rozmnožit; [někomu darem] přidat, dát navíc: přispoř hospodin buoh tvój k tvému lidu tolikež, jakož ho jest nynie, a opět stokrát naſporz pánu mému králi BiblCard 2 Rg 24,3 (~Ol, ~Lit, ~Pad, viec přispoř ~Praž) centuplicet; ač kdy [Bůh] koho treskce a v tom tresktání člověku co odejme, ale jinú věcí jemu to nahradí anebo naſporzi TkadlA 34b ergetzen; habundare facere [milost] hojnú učiniti vel naſporziti VýklKruml 295a (2 C 9,8: přielišnú učiniti BiblDrážď, hojnú učiniti ~Ol a ost.); ty, mniše, nebuď tak zlostný, aby jednomu chtěl naſporziti, ješto to nemóž býti, a jiným, což jim zpuosobeno a dáno jinými apoštoly, odjieti KorMan 59b; neb zajisté ne obilé ani penieze dobyly toho zisku, ale buoh a práce naſporzyla z obilé KorTrak x6a; ó věrní cepníci, naspoř vás pán bůh! BřezKron 529 2. čeho [o větším množství] nahromadit, nashromáždit něco; [něco nežádoucího] nadělat, natvořit: v jéžto s [Bůh v Indii] věčně naſporzyl čsti, chvály, radosti celé UmučRoud 787; naſporzila lenost zákonóv mnohotvárných mnichovských ŠtítPař 100b (v obraze); to, což sú lidé před několiko tisíc let naſporzili a nachovali a nahromazdili, že sú to vše jiným lidem po sobě ostavili TkadlA 11a; nadělal [Antikrist] rot šibalských, zákonuov zvláštních jim naſporziw ustavil jedny proti druhým ChelčKap 226b; ║ ktož se postí…pro skúpost, aby tiem naſporzyl, aby bohat byl AlbRájA 6b ut ditetur naspořil, našetřil. – Srov. naploditi 2 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
naspořiti, -řu, -říš, pftiv., nashromážditi, rozhojniti, namnožiti, ersparen, vermehren: pro skúpost, aby naſporzyl Alb. 6b; (ty) s’ naſporzyl čsti velé Rúd. 12a; stokrát naſporz mému pánu centumplicet Ol. 2. Král. 24, 3; naſporzila lenost zákonóv mnohotvárných mnichovských i panenských ŠtítPař. 100b, n. čeho. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
naspořiti, -řu, -říš dok. rozhojnit, rozmnožit, přidat navíc; nahromadit, nashromáždit, nadělat; — naspořiti sě přibýt, rozhojnit se, rozmnožit se Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|