nasieci, -sěku, -sěče pf. (ipf. nasěkávati); k sieci
1. co [strom] naseknout, seknutím n. říznutím porušit, na povrchu rozseknout n. naříznout: a kterýž by štěp naſeczen aneb nalomen byl, a ktož ten štěp tiem obmaže dobře a obvieže, ten štěp sroste sě zase a vyhojí sě ŠtěpMuz 7
2. čeho [trávy] nasekat, sekáním získat, nakosit, nažnout něco: když potom po časích opět Hrubečští na témž blátě sena seci se pokusili a něco drahně byli nasekli, že jim pán jejich …to seno posečené na Plumlov pobrati kázal ArchČ 16,216 (1480); s každého lánu mají [poddaní] 4 vozy sena naséci, zsušiti, shrabati i do dvora svésti ArchČ 17,304 (1490); dobrovolně k tomu svolil, aby sobě mohl s 5 vozuov sena naséci… a nic víc ArchČ 17,474 (1496)