narážěti, -ěju, -ie ipf. (pf. naraziti)
co [dobrého] več nastrkovat, vkládat k odvedení pozornosti od zlého: zevnitř některé dobré věci a pravé narážege [ďábel] v mysl jich, a potom falešné a bludné za tiem vmietaje, aby tak aspoň svedl JakZjev 163a. – Srov. naraziti 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
narážěti, -ěju, -ieš ned. nastrkovat, nastražovat k odvedení pozornosti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.