|
|
|
napínati, -aju, -á ipf. (pf. napieti) 1. co [lučiště] napínat, natahovat, napružením připravovat ke střelbě: synové Efrenovi napynayucze a púščějúce lučišče obrátili jsú sě v den bojový ŽaltWittb 77,9 (var. v. napieti 1) intendentes; lučiště svá napynachu [dívky] DalFs 13,40 (napěchu ~C) ir bogin si machtin krum; tehda ten mládec počě před svatým Janem lučišče napynage táhnúti PasMuzA 67 arcum tendere; rytieř, když uzřel jeho [cizoložníka], an lučiště napyna GestaB 130b (táhnúce ~U, ~M) arcum trahi; zvěstujte v Babyloně mnohým, všěm, kteříž napinagij lučiště BiblPad Jr 50,29 (Pror, BiblOl, táhnú ~Lit, natahují ~Praž) tendunt 2. koho přepínat něčí trpělivost, trápit někoho: jaké jest mé bídné oženěnie: Tuť mě pak ta [žena] tepruv napina a hněvivě se na mne nadýmá HynStesk 88a. – Srov. napieti 2 3. expr. přepínat, zveličovat, přehánět: žeť maličko člověk vyvine, žeť hned veliké věci budu mluviti o člověku, aniť súdie, napínagý, a zvláště o knězi RokJanB 225a (~K); ║ z těch popúzení lid svěcký ihned zhuoru bývá: když na se počnú búkati, tehdy i napinati, korduov dobývati a potom se zrubají ChelčPost 194b vypínat se, zaujímat nadřazený postoj. – Srov. napieti 3 4. oč, več upínat úsilí k něčemu, usilovat, snažit se o něco: a takéť vám to smiem raditi, aby těch neposlúchali, ješto u vysoká napinagy a v oblastné náboženstvie ŠtítBes 170; hleď a slyš proti sobě to vše podobenstvie, o čež proti nám napinaš, že tak, jakož proti jiným byl před časy, žeť sú jiní týmž během proti tobě TkadlA 7a (~B); to tak mnoho a vysoko napinati TkadlA 18a Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
napínati, -aju, -áš, impftiv., spannen; iterat. k napieti. — Napynayucze lučišče intendentes ŽWittb. 77, 9. Když (lidé) na se počnú búkati, tehdy i napínati, korduov dobývati ChelčP. 194b. — Aby těch neposlúchaly, ješto u vysoká napinagi a v obláštné náboženstvie ŠtítBud. 170, napínati več obrazně = cílem si činiti co. — Slyš proti sobě to vše podobenstvie, očež proti nám napinaš, že tak, yakoz (sic m. jakož s’) proti jiným byl před časy, že ť sú jiní týmž během proti tobě aneb budú bývati Tkadl. 7a, napínati oč přeneseně = usilovati oč; kterak ty pak toho chceš dojíti a o to tak mnoho a vysoko napínati, by ta tvá tobě milá byla bez pótek t. 18a. Jaké jest mé bídné oženěnie ! tuť mě pak ta tepruv napina a hněvivě se na mne nadýmá řkúci: a ty mi nic nechceš kúpiti RNeubgA. 87a, napínati koho obrazně = trápiti koho. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
napínati, -aju, -áš ned. (co) napínat; přepínat, přehánět; (koho) trápit; napínati (oč, več) usilovat, snažit se o něco; vysoko napínati v. napieti Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
napínati nedok. = usilovati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|