|
|
|
napieti, -pnu, -pne pf. (ipf. napínati), pozd. též napnúti, part. prét. akt. napen n. napav 1. co [lučiště] napnout, natáhnout, napružením připravit ke střelbě: napal [Bůh] lučišče své ŽaltWittb 57,8 (BiblDrážď, ŽaltKap, pod. ~Klem, BiblOl, napíná ~Pad, natáhl ŽaltPod, pod. BiblPraž) intendit; meč svój vytrhl [Bůh] a lučišče své napal a připravil je ŽaltKlem 7,13 (~Pod, ~Kap, natáhl BiblLit, ~Praž, pod. ~Pad, vytáhl ŽaltWittb, BiblOl) tetendit; napenſſe a púščějúce lučišče ŽaltKlem 77,9 (napawſſe BiblOl, napiewẛe ~Pad, napínajúce ŽaltWittb, ~Pod, BiblLit, natahujíce ŽaltKap, BiblPraž) intendentes; dievky…svá lučiště napyechu DalC 13,40 (napínáchu ~Fs) ir bogin si machtin krum; Napali sú [lidé] jazyk svuoj jako lučišče lži a nepravdy BiblDrážď Jr 9,3 (Pror, BiblOl, ~Lit, ~Pad, natáhli jsú ~Praž) extenderunt; napnu sobě Judu jako lučišče BiblDrážď Zch 9,13 (~Ol, pod. ~Lit, ztáhnu ~Pad, roztáhnu ~Praž) extendi mihi Judam; ó mrzké zbožie nemalé, kterak si nemilostivě své lučiště napalo ApolBaw 222a (v obraze); ten [ďábel] napal jest lučiště své v temnosti HusDcerkaM 215b; ktož skrze hájený les jede, toho samostřiel a jeho lučiště nemá napato býti PrávŠvábA 117a sine bogen suln ungespannen sin 2. koho (nač, aby) pohnout k vypětí sil, přinutit k vynaložení úsilí: povstaň Barach a napni vězně tvé, synu Abinoem BiblCard Jdc 5,12 (~Ol, ~Lit, popadni ~Pad, zjímaj ~Praž) apprehende; město své přebyvatele napne na mnohú práci…,aby města stavěli, hradili ChelčSíť 166b; protož je [ďábel syté] napne, aby pilně peněz dobývali lichvami a jinými nevěrami ChelčPost 78a; ║ tendere napieti aut k konci mysliti aut mieniti SlovKlem 24b upnout, zaměřit mysl (?) 3. expr. co nafouknout, zveličit, učinit důležitějším: velmi sě vydáváš a kakús řečí mě potýkáš, jednak vysoko napneſſ řeč svú, jednak tiše zmluvíš TkadlA 34b (~B); móžem dobře tu svú věc napnuti a při naši hrze vésti SolfA 81a; ║ pro slovo, uzříš, jakť napnu [lidé], jeden druhého zmyje, zhyzdí, znaní, na cti zloupí RokPostB 350 (~K) zaujmout nadřazený postoj (srov. napínati 3) 4. ♦ vysoko, vysoce napieti zamířit příliš vysoko, stanovit si příliš vysoký cíl: ješto vysoko napnu, a nízko spadnú ŠtítBes 169; lépeť jest ponenáhlu vzhóru jíti, než vysoko napnucz upadnúti ŠtítBes 170; neb ač i za nic nestáli bychom, slušieť nám hrdě mluviti a vysoce napieti a tuze při vésti SolfA 78a; tak že napna [kněz] vysoce, oblení proti hřiechuom JakZjev 36b Ad 1: za lat. extendere stč. též rozpieti. – Ad 2: srov. tendere eza dem ende dencken … wiln haben … spannen Diefenbach, Glossarium 577 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
napieti, -pnu, -pneš, pftiv., napnouti; novotv. napnúti. Stsl. napeti tendere. — (Dievky) svá lučiště napyechu DalC. 26b; synové Efrem napiewſſe lučiště intendentes Kladr. Žalt. 77, 9; napal lučišče své intendit ŽWittb. 57, 8; lučišče své napal tetendit ŽKlem, 7, 13; napaw kuši Háj. 379a; napnuti tendere spannen SlovHol. 46b. — Kažte sě jinými, o nichž slýcháte, ješto vysoko napnu, a nízko spadnú ŠtítBud. 169, vysoko napieti ve smyslu přeneseném = vysoký cíl si stanoviti, hleděti dosíci velmi mnoho; lépe ť jest ponenáhlu vzhóru jíti, než vysoko napnucz upadnti t. 170. — Napny vězně své apprehende Lit. Soudc. 5, 12, omyl m. zajmi. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
napieti, -pnu -pneš (přech. min. napen, -penši, napav, -pavši, příč. trp. napat) dok. napnout, natáhnout; přinutit k vypětí sil; nafouknout, zveličit, učinit důležitějším; vysoko, vysoce napieti zamířit (příliš) vysoko, stanovit si vysoký cíl Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
napieti (1. sg. napnu) dok. = napnouti; — vysoko napieti = vysoký cíl si stanoviti, hleděti dosíci velmi mnoho Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|