1. co [prázdného] (čeho, čím) naplňovat, plnit, činit plným, zaplňovat; [něco prohloubeného] vyplňovat: rozkošná vóně nad tiem svatým tělem povětřie naplnowaſſe PasMuzA 402; že krve Jezu Kristovy… hlubinu svého břicha naplnygy [duchovní] k vzbuzení smilstva mrzkého JeronM 70a replent; a tak spolu spojeny [chrámové opony] čtyřidcěti loket naplnowachu ComestC 73b implebant zabíraly; své domy naplnygij střiebra BiblOl Job 3,15 (naplnugi střiebrem ~Card a ost.) replent; že zdi jeruzalémské jsú zadělány a rozsědliny naplnyewachu BiblOl Neh 4,7 (že rozsedliny plnie sě ~Card, ~Lit, že by počeli probořeniny zavierati ~Pad, že sú počeli zbořené zdi zase spojovati ~Praž) quod coepissent interrupta concludi; slovo božie (-uo- ed.), tověz jediný syn boží (-uo- ed.), na všěch miestech všecek jest i…všecko naplnygie MatHom 16 implet; a když se modlíš, nenaplnig jiných uší hlasem modlitby tvé UK XVII C 16, 200a (Naučení k duch. životu); těmi krměmi naplnugem stoly naše AlexPovB 269b; bolesti… ukrutný povodeň srdce mého výmol přeplývající žalostí naplṅuge Budyš 1a adimplens (v obraze); čistíť [máslo] nežity i naplniuge masem [rány] LékSalP 375b implet; duom boží jediné nepravostí naplnugij [některé ženy] RokPostK 436a (v obraze); kněží naplňovali sou mnozí jich očistcem opasky své BřezKron 523 repleverunt (v obraze)
2. koho/co [břicho] (čím) naplňovat, sytit: suo qui corpore et ore nos saturat naplnugye GlosSed 69b; z tohoť dobrého bydla poživú [bosáci], rukama se dotýkají a naplṅugi teřich rozkošemi lahodnými KorMan 39b
3. koho/co (čeho, čím [abstraktním]) naplňovat, pronikat; [blahodárným] zahrnovat: otvoříš ty ruku tvú a naplnygieſſ všeliký zvěř požehnánie BiblDrážď Ps 144,16 (var. v. naplniti 3) imples; Maneet …naplnuge strach nebo strachu naplněnie VýklHebrL 212a complens pavorem; obličej tvój poctivý…,jenž všecka nebesa radostí naplnyge ŠtítSvátA 164a adimplet; požehnáními a dieky vší vzácnosti najhodnějšími ty bratří naplnyge [František] Frant 50a benedictionibus…accumulans; poněvadž otvieráš ruku svú a naplnygeſs každé zvieře požehnáním JakBetl 63b; všecky věci svú dobrotú naplniuge [Bůh] v nebi i v zemi ChelčPost 143a; strach člověka před vás [papeže] předstupujícieho…naplňuge a porážie KorPosA 93a
4. co [neúplného] doplňovat; [nedokonalého] zdokonalovat: Manducator, ten mistr, jako naplnugie, co nenie v tekstu, i přidal o tom zabití [Kaina] ComestC 14a; Kristus učil jest svrchovaným ctnostem a nedokonalost zákona Starého naplnynowal (m. naplnowal) LyraMat 54a supplebat; nedieť proti úmyslu jeho [Mojžíšovu], ale brž jej naplácie a naplnyge a dokonává toho zákona nedokonalost LyraMat 122b magis supplet et perficit
5. co [chybějícího] nahrazovat, vynahrazovat: jenž sě nynie raduji v utrpení za vy a naplnygy to, co sě nedostává muky Jezukristovy, v svém těle za jeho tělo BiblDrážď C 1,24 (EvOl, BiblOl, ~Lit, pod. ~Pad, vyplňuje ~Praž) adimpleo; Šalomún naplnyewaſſe krměmi jich [Tyrských] nedostatky ComestC 168b supplebat; božská dobrota naplniuge to skrze milost, k čemuž přijíti bez milosti nemuož OrlojB 49a supplet per gratiam; všecky nedostatky… z milosti své královské jim bratřím i jich dědicuom po dnešní den naplňuje [král] ArchČ 37,1171 (1465); ║ múdrý spěšně naplnuge zmeškalé věci SenCtnost 273a accelerat tarda dohání
6. co [slib, žádost, proroctví ap.] (čím [skutkem]) vyplňovat, plnit, uvádět ve skutek, uskutečňovat: jenž [Bůh] napilnige v dobrém žádost tvú ŽaltWittb 102,5 (~Pod a ost., naplní ~Klem) replet in bonis; choďte duchovně a žádosti těla nenaplnygte BiblDrážď G 5,16 (pod. ost., neučiníte EvOl) non perficietis; proč slibuješ, slibuje i nenaplnyugefs Spor 82a; spravedlivě ste učinili, božie slovo naplnugicz ComestC 191a implendo; někteří slyšiece slova Jezukristova, diviechu sě, ale skutky jich nenaplnyewachuu MatHom 95; a protož svatý Petr dlužen byl následovati šlépějí jeho [Kristových], tudy naplnuge svój slib a zaplacuje HusSvátA 547b; rady jich [svatých doktorů] poslúchají a to skutkem naplnugi VýklŠal 78a: a proto práva duchovní i světská naplnugi rozum a vuoli zákona božieho ŽídSpráv 34; neb to všecko v celosti…držeti a zachovati a v skutku naplňovati máme ArchČ 4,511 (1484)
7. co [povinnost, věc] konat, vykonávat, provádět: jáť [Bůh] sem, ještoť sem sám sebú plný beze všeho nedostatku, všecky věci čině, zpravuje a naplniuge ŠtítPař 4a; exequor naplnugi SlovOstřS 66; že naplṅuge [zpověď] bohu povinnost TovHád 102b; ║ explicio naplnugy Slov Muz VII D 17, 37b dovádím do konce, uzavírám. – Srov. napĺněti