napéci, -peku, -peče pf.; k péci
čeho, zř. co upéci, pečením vyrobit; [o větším množství] napéci: když těch koláčiev napeku [pekaři], hned jě na město povlekú HradSat 138a; velíš li, milý otče, ať učiním malý mazáček? I učiní [učedník] tak, že jemu chtieše napecy OtcB 63a; napekſſe spolu rýb ComestC 343b assantes; i zanietil i napekl chleba Pror Is 44,15 (tak i ost.) coxit; kázal napeczi tři pecence GestaB 75b fecit fieri; azima coxit napekla přěsnic VýklKruml 51a (1 Rg 28,24: upekla jest BiblPad, navařila jest ~Ol, pod. ~Lit, nadělala ~Praž); řiepy syrové napecz LékFrantC 174a; tohoto zítra k uobědu napeczte, navařte ChelčPost 73b; líbilo se vám nepokoj mieti: ten máte, neb oň stojíte… Jakýž koláč napečete, takýž sniete ArchČ 4,145 (1467); ║ contremisce, si descendes in infernum Napekut koláčkóv HusBetl 2,109 (expr.) tam ti dají odměnu, oplatí ti (srov. Zaorálek, Lid. rčení 165 s. v. koláč)