nanečistiti, -šču, -stí pf.; k nečistiti
co, čeho (čím) znečistit, pošpinit, učinit nečistým: pták, kterýž jest nepřétel jeho, kterýž často naneczziſti hniezdo jeho GestaB103a ut foedet; ale pták…jest diábel, kterýž po vše časy myslí naneczyſtiti hniezdo, to jest srdce, skrze zlá myšlení GestaU 262 (naprzniti ~B); již jako blátem je [roucho čistoty hříšník] maže… anebo naneċiſtij peřím aneb nečistotami, mrzkostí lajn JakZjev 461a; aby tu duši zčištěnú nanecziſtil [dábel] RokLukA 241a (v obraze); že sobě život zkazí [královny] a matky nenacziſti (m. nanecziſti), i proto plodu nemohú mieti ŽídSpráv 74; impuro… Nanecżiſtiti VodňLact cc6b. – Srov. z-, za-nečistiti
Za lat. foedare stč. též poškvrniti, zšeřěditi
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nanečistiti, -šču, -stíš, pftiv., verunreinigen. — Kterýž naneczyſti hnízdo jeho deturpat Gesta Kl. 261; (ďábel) myslí naneczyltiti hniezdo, to jest srdce foedat t. 263; nechci tě (praví vlk ke kusu mazadla) jísti, neb si mi můj život mnohdy krát nanečiſtil Ezop 80b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nanečistiti, -šču, -stíš dok. znečistit, pošpinit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nanečistiti dok. = znečistiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.