|
|
|
naměřiti, -řu, -ří pf.; k měřiti (co [odevzdávaného] komu) naměřit, odměřit, měřením oddělit: mieru dobrú a narovnanú i navrchovanú dadie v lóno vaše. Také tolikú měrú, jížto namyerzite, otměřie vám EvSeit 145a (L 6,38: odměříte ~Víd, měřiti budete ~Ol, BiblDrážď a ost., pod. EvBeneš) qua mensi fueritis; namierzil jí [muž ženě] šest věrtelóv ječmena BiblPraž Ru 3,15 (odměři jí ~Card, ~Ol, ~Lit, pod. ~Pad) mensus est; ║ invenit, id est mensuravit namierzila VýklKruml 44b (Ru 2,17 invenit hordei quasi ephi mensuram: nalezla jest ječmene jako efi mieru BiblPad) měřením zjistila Za lat. metiri stč. též obměřiti, přěměřiti, změřiti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
naměřiti, -řu, -říš, pftiv., messen, abmessen; stsl. namêriti metiri. Měrú, jížto namyerzite, otměřie vám qua (mensura) mensi fueritis EvSeitst. Luk. 6, 38. — Naměřiti, namířiti, v. namieřiti. — Naměřiti sě, nahoditi se, sich treffen, srov. stsl. namêra casus: tu sě mu (Filotovi) jich šest namyerzy…, ti jej ve zlý čas potkachu, Filotasóv meč poznachu AlxV. 1612; ač sě jemu (sledníku, slídícímu psu) kdy udá, že sě čilý z(véř) namierzi, však atd. AlxH. 9, 31. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|