nalézávati, -aju, -á ipf.; k nalézati
co nalézat, nacházet, objevovat: že sě máš od nich odlúčiti, proto že žádného miesta v nich [lidských srdcích] nenalezawaſs OrlojK 377; tu v Nilu nalezawagi dřevo CestMandB 21a (nalézají ~C, nalezují ~A); však mnozí lidé jsú nehodni, aby pán buoh se nad nimi smiloval; a těch osmery nalezawame v Písmě svatým ŽídSpráv 91 osmero nalézáme vypsáno
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nalézávati, -aju, -áš, impftiv., finden; frekvent. k nalézati. — Žádného miesta nenalezawaſs Kruml. 377a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².