1. čeho naklonění, sklonění, sklon, odklon od vodorovné n. svislé roviny; bez gen. objektového sklonění těla, úklon: Rooboth ulice nakloněné nebo ulic naklonyenye VýklHebrL 220b platearum inclinationes; prvá [pocta] má býti takáž jako naklonenye, druhá jako na koleně klečěnie AlbRájA 102a in modům inclinationis; hlavy pána Krista naklonienie PříbrZamM 188a; a tak z naklonienie hlavy [zárodku] ta mokrost snadno jde z břicha do hlavy LékSalM 210 de inclinatione; ║ a též v témž těle biechu čtyři nohy, kteréžto nejmějiechu naklonyenye viece k jedné straně nežli k druhé LyraMat 6b flexionem schopnost ohnutí; diví se ušlechtilému … obočí naklonieny TrojA 54a (~S, ~L, ~O) sklenutí, oblouku; flexura naklonyenye MamUKA 23b (Neh 3,24–25 ad flexuram…, contra flexuram: až do sníženie… proti snížení BiblCard, ~Pad, ~Praž) ohyb ♦ rozličné nakloňenie gram. heteroklize: eteroclisis rozličné (-nie rkp) naklonenye SlovOstřS 77

2. sklon, vlastnost daná dispozicí, náklonnost: rukověděnie jest uměnie rozeznánie mravóv přirozených a naklonieni lidských LékFrantA 13a; nebo nad naklonienie přirozené člověk má rozum panující LékFrantA 13a; mravy přirozené a naklonienie lidská jsú radost, truchlost smělost, zdravie, nezdravie…,múdrost, skrovnost LékFrantA 13a; ║ dobrá duše trpí… z tělesného nachýlenie a pro přiezen naklonienie k prospěšným sobě lidem PříbrZamM 83a příchylnosti