nakládanie, -ie n.; k nakládati
(na něco) náklad, výdaj, výloha: abych v tém dni dal a zaplatil řečenému pánu Oldřichovi hotovými penězi beze všeho jeho nakládanie i obeslánie i škod ArchČ 6,452 (1404); také i mší kupovánie, na kláštery nakladanie jest zbytečné nakládati RozmlSmrt 1056; proto vína sbírána buďte obojí strany nakládáním Půh 5,92 (1484). – Srov. náklad 2