nakřiviti, -v́u, -ví pf. (ipf. nakřivovati); k křiviti
1. co [podlouhlého] nakřivit, zakřivit, učinit křivým; [hřbet] ohnout: otmějte oči jich [mých nepřátel], ať nevidie, a chřbet jich vešdy nakrzywy [Bože] ŽaltWittb 68,24 (nakrzyw ~Pod, BiblOl, nakrſiweny ŽaltKlem, nakřivo ~T, nakřivuj ~Kap, skloň BiblPad, skloňuj ~Praž) incurva; i zetřěny sú hory světa, Nakrſiweny pahorci světa ot cěst věčnosti jeho ŽaltKlem 138b (Hab 3,6: naklonily jsú ~Wittb, nachýlily sě ~Pod, sklonily sú sě BiblDrážď, ~Ol, pod. ~Praž, skloněni jsú ~Pad) incurvati sunt; chřbet jich [nepřátel] vždy nakrziw BiblDrážď R 11,10 (~Lit, ~Pad, nakloniž ~Praž) incurva; per flexos sinuata [virga] globos skrze křivoleké nakrziwena kuty GlosSed 18b; kaž sobě železo k tomu [štěpování] udělati, aby napřed málo nakrzyweno bylo ŠtěpMuz 32; aby [leniví kněží] sobě noh nezemdleli a chřbetu nenakrziwili KorMan 50a nezkřivili; acclino…‚id est ad se vel ad aliud flectere skloniti, sehnúti, nakrziwiti VodňLact Z1a; ║ osídlo upravili sú [nepřátelé] nohám mým a nakrſiwili sú dušu <mú>ŽaltKlem 56,7 (var. v. nakloniti 3) incurvaverunt pokořili
2. koho/co [srdce] pokřivit, mravně narušit: tak je [ženy] byla těžkost pokušenie nakrrzywila, že Pána nebeského v hrobě hledáchu MatHom 394; ku pravému mluvení … musí pravé srdce býti, jehož by nemohl nakrziwiti nižádný zisk lakomý ChelčPost 216a
Ad 1: za lat. incurvare stč. též sehnúti