najieti sě, -jmu, -jme pf.; k najieti
(s kým, u koho z čeho) dát se najmout (někým za něco), smluvně se zavázat k nějaké činnosti za odměnu (u někoho za něco): a zdali s sě se mnú nenayal na den z jistého najma? KristA 81a (Mt 20,13: z penieze jsi najat ke mně EvSeit, na peniezi si najat ke mně ~Rajhr, jsem tě najal sobě na den z peněz ~Zimn, BiblDrážď, sem tě najal z penieze EvKlem, jsi z penieze ujednal se mnú ~Ol, si sě z penieze ujednal se mnú BiblOl, u rčenie sjednal jsi se se mnú EvPraž, však s z penieze dennieho sjednal se mnú BiblLit, ~Pad, však s z penieze dennieho smluvil se mnú ~Praž, z peněz (s)šel si sě se mnú EvBeneš) ex denario convenisti mecum; convencione autem facta nagemſſie sě vel je, passive vel active, smlúvu pak učiniv VýklKruml 232b (Mt 20,2: var. v. nájem 1); ti jsú se u nižádného nenayali, poněvadž k jich moci každý o všecko musí zříti ChelčPost 121a; a když se málo žaludu obrodí, tehdy pásti mají, z čehož se najmú, to pánu buď, a sami sobě pásti mají ArchČ 17,361 (1490)