1. [u sloves zacíleného pohybu] nahoru, vzhůru, do vyšší polohy: tehdy tiesař na ně [na mistry] vzkřiče…‚vstav <s> svéj stolice nahoru LegKat 2137; sbieraje črvy, jenž padáchu na zemi, i podáváše jemu zasě nahoru [na sloup] OtcB 137a sursum; jako trúba vznes hlas tvój na horu JeronM 9b (Is 58,1: povyš hlasu tvého Pror, BiblOl a ost.) exalta; rosa…,jížto v svú potřebu jednak nahoru, jednak dolóv i sěm i tam krópěji podávám TkadlA 3b; opět jí [Panně Marii] jiné paní na horu vstáti pomohly HusSvátTN 161b; když nahoru poleze [tekutina v hrnci], odejmi od ohně LékFrantA 109b; jako kobylka skáče nahoru, též takoví se pozdvíhají nad jiné v srdci RokLukA 196a; neb zajiec nahoru běží převelmi rychle…‚ ale doluov…toho spěchu nemá KorMan 8b; ten žalobník jmá na huoru povstati Žilin 134b der sol auf stan; ║ a ten, jenž tě zval, die tobě: Přieteli, poseď na horu EvSeit L 14,10 (nahoru výše ~Rajhr, vzhóřějie ~Beneš, výše ~Víd, ~Ol, BiblDrážď a ost.) superius výše; jenž [mudrci] skrze múdrost světskú dobývají sobě velikého zbožie i panstvie a jakož z ničehož (-uo- ed.) nahoru vstávají GestaB 36b vzmáhají se; žaltář nahoru <zpievali>, aby se modlili bohu PísSvatokup 170 graduální žaltářní písně (srov. zpievati); roztáhl [Mojžíš] příkrov na stan vloživ nahoru pokrytie BiblPraž Ex 40,17 (svrchu ~Card a ost.) desuper svrchu ♦ (po)vzdvih povzdvih, vzdvih hrdla nahoru choditi vypínavě, pyšně se nosit: ó člověče, ješče pozdvih (puo- ed.) hrdla chodíš nahoru? Ó hlíno, ó popele, co pýcháš? MatHom 381; ó hlíno, ještě vzdvih hrdlo nahoru chodíš; co pýcháš, ó popele, ještě točí tebú tvá nepokora? ŠtítSvátA 163a extento collo ambulas

2. [o pochodu, cestě, plavbě] nahoru, směrem do výše položeného území; [o plavbě] proti proudu: než že sě ihned zdvihnem [tj. Zikmund z Trnavy] a bez meškánie nahoru do Němec pojedem ListářRožmb 1,117 (1430); výstraha přišla, že by lidé krále pána našeho JMti nahoru táhli a že by u Světlé měli ležeti ArchČ 6,161 (1478); i poslali sme plavce nahoru k Mejdštejnu, aby ten prám pojeli a doluov splavili ArchČ 21,317 (1457–1472); a také silnice na vodách, jeziech, v prostředku mají býti odevřieny svobodně…,tak aby lidé mohli doluov i nahoru jezditi…s lodími i s lesy ZřízVlad t5b

3. relig. vzhůru, k výšinám, k nebesům: a Ježíš zdvih oči nahoru vece: Otče, diek činím tobě, nebo si uslyšal mě EvOl 239b (J 11,41: BiblPad, vzhóru EvVíd a ost.) sursum; ano anděli jedni dolóv a druzí nahoru sě vznášějí PasMuzA 162; velebná šlechta pokorať jest, kterážť nízkých věcí nahoru pozdvihuje, mysl s bohem spojila jest Čtver 87b summe sursum elevans; ║ sám náš milý hospodin <s>stúpil, aby mnohé nahoru přivedl PasMuzA 60 do nebes, do ráje

4. admin. nahoru, na zámek, do sídla vrchnosti: a když by JMt do Krumplova přijel, pojměte JMt nahoru, ať by nahoře ležal ArchČ 21,326 (1462); a také chce [Racek], aby ti lidé moji pomohli na Hluboké dělati a nahoru přišli s motykami ArchČ 7,319 (1468); i řekl mi purkrabie:…i vznesu já to na JMt. I šel k němu nahoru, i přišel ke mně zase do hospody ArchČ 3,392 (1478); to mi račte dáti znáti nahoru ArchČ 15,43 (1489); ║ aby žádný nechodil a nevstupoval nahoru ke dskám mezi úředníky zemské i také dvorské ArchČ 4,522 (1487) na Pražský hrad

5. [u výrazů výškového rozpětí] nahoru, do výše: a bieše jich [sloupů] výsost dvanádcte loket nahoru a ztlúští dvú loket AlexPovB 267b; jakož dřieve počal ji [choť] chváliti od očí až dolóv, tak již nynie počíná od nóh až nahoru VýklŠal 125a; a hlavy široké a nahoru vysoké s rohem, i chodí [ženy] jako kurvy ChelčSíť 157b; ║ a to držeti i toho požívati tak dlúho [budeme moci], dokudž by nám i našemu konventu…ti úroci zadržaní nebyli zaplaceni se všemi škodami i náklady nahoru zběhlými ArchČ 4,373 (1419) vzrostlými; račte sě již přičiniti a v svých krajích nahoru býti na pole ListářRožmb 2,108 (1441) být vzhůru (připraven); vypovídáme [král]…‚ aby počnúc od otce…troje vnúčata vždy po pokolení doluov i nahoru… po otcích a strýcích nápady měli ArchČ 10,285 (1484) v linii descendentní i ascendentní