nahleděti, -źu, -dí pf.; k hleděti
dolož. jen v neos. pas. več přihlédnout k něčemu, vzít v úvahu něco: a nebude liť v to [poměry v říši] Otcem svatým aneb někým dobrým jiným nahleděno…, buoh vie, kteraký ta věc vezme konec ListářRožmb 4,105 (1449); také což by se stalo aneb ještě dálo k hanbě a k škodě této zemi od kohožkoli, aby v to pilně nahleděno bylo, a na tom sněmu aby bylo opraveno ListářRožmb 4,42 (1449); těmi slevky homicide estis. Mělo by v to nahledeno býti! RokMakMuz 219a. – Srov. nahlédnúti 3