1. nadutý, nadmutý, mající nahnaným vzduchem vypoukle zvětšený objem, nafouklý: a kto toho nevie, že pyšní jsú jako naduty a jako větrem rozšíření MatHom 60 inflatos; et igitur scriptura nominat sepe tales nominibus bestiarum: tumidi naduti sicud buffa HusBetl 2,86; bucca líce nadute SlovOstřS 67; jakož činie děti, vskočé na měchýř naduty, a on pukna rozpadne se LékSalM 324; když Alchibiades vze trúbu chtě naučiti se, uzřev líci velmi naduté a tvář velmi proměněnú, udeřil o zemi trúbú BurleyMudrC 181a se in maxillis inflatum; aflatus…, id est inspiratus nadechnutý, naduty VodňLact A7b; ║ nebo vždycky sem se bál boha jako vln nadutych BiblCard Job 31,23 (~Ol, ~Lit, jako nadutych na se vln ~Pad, jako nadýmajících na se vln ~Praž) quasi tumentes super me fluctus vzedmutých; pakli jest který nedostatek v ustech, pilně má býti opraven, aby řeč nebyla naduta aneb bláznivá aneb v čelistech škřípavá ani pro veliký hlas zvučná AlbnCtnostA 11b huhňavá (?). – Srov. nadúti 1, nadúti sě 1
2. vypoukle vydutý, baňatý; [o břichu, prsech] vzdutý: jejížto [Panny Marie] bříško bieše plno a velmi naduto, neb již bieše hotova ku porození VítBrig 106a plenus et multum tumidus; každé [rameno svícnu] bylo obložené zlatými strunami, a na spojení scháziechu sě hlavy nadute těch strún jako čiešě ComestC 71b; nalezl jest [sv. František] na cestě veliký měšec, jako by byl pln peněz, naduti Frant 44a tumescentem; selhal bych, bych neviďal u kněží i u mnichóv přěd stolem k očima na jeleních malovaných roziech obrazu panny krásné s nadutymi prsmi HusVýklB 37b. – Srov. nadúti sě 2
3. [o soše] litý, ulitý v duté formě: vitulus conflatilis nadute tele neb sleté Slov Muz XII E 8, 228b; fusilis nalévaný aut naduty, quod funditur in fornace sicut campana SlovKlem 49b; zerolaphon naduty jelen SlovKlem 91b
4. napuchlý, oteklý, zduřený: neboť budú vředové a nádorové naduti na lidech i na dobytku BiblCard Ex 9,9 (~Ol, ~Lit, odýmaví ~Pad) turgentes; i učinichu sě rány nadutych nežitóv na lidech i na dobytčatech BiblOl Ex 9,10 (nadujících ~Card, ~Lit, odýmavých ~Pad, opuchlých ~Praž) turgentium; pakli z naduteho těla nebo nežita krev teče BřezSnářM 71a ex tumido ulcere corporis; turgida… macies naduta…churavost GlosSed 144a: tenť se olej hodí proti nadutemu břichu LékFrantC 36b; která žena jmá jako oteklý vateň a naduty, snadno počne LékŽen 38a; rány…črné a modré a také nadute Žilin 111a erhaben; ║ vyřež tu žílu nadutu a odvrz LékSalM 376 křečovou. — Srov. nadutie 2, nadýmajúcí 2
5. expr. čím [sebevědomím, krásou ap.] vypínající se; [pýchou] nadutý: ješto j nevzcházalo to člověku v srdce, jest li hrdostí nadutee ŠtítSvátA 22a; páv…krású naduty Čtver 96b specie tumidus; poněvadž ze mnohých štěstí, kteréžto máte, jste přielišnú pýchú nadutij a svá těla chlubným rúchem okrašlujete AlexPovB 273a (jste naduli sě ~D, jste naduřalí ~C, ~T) inflati; neb před tiem byl jest [Ježíš] mezi židy nadutymi pýchú a oslepenými múdrostí tělesnú ChelčPost 82b. – Srov. nadúti 3, nadúti sě 3
6. expr. nadutý, pyšný, domýšlivý, nafoukaný: zrádcě, zpupní, nadutij, slepí rozkoší milovníci viece nežli boží BiblOl 2 T 3,4 (~Pad, ~Praž) tumidi; takež sta rty naduta srdci zlému přitovařišena BiblLit Pr 26,23 (pod. ~Pad, rty rozdutá ~Ol‚ usta pyšná ~Praž) tumentia; proti pyšným neb nadutym Čtver 4a contra pomposos; resupina [aetas] naduty [věk] GlosSed 114a; pudí jej [člověka] pýcha, aby… byl…výtržný, úrupný, křiklavý, naduty, fúkavý, netrpělivý PříbrZamP 163a; ale pýchy zpurnost nadutá, hněvu zlobivá ukrutnost…a všech téměř nešlechetností steklo sě mnozstvie Budyš 13a superbiae tumor; vídáte li na nich [na dětech] diábelství, ani pyšní, hrdí, nadutj přikázaní boží zjevně přestupují RokPostB 162; hoc contra gentiles dicit tumentes nadutym Post Strahov DT III/l, 40a; tumidus… inflatus, superbus, iratus Naduty, zpurný, zpupný VodňLact X7a; ║ ampulosus hrdý, naduty SlovMuz 292a nabubřelý. Srov. mluvenie, nadutie (s. v. nadutie 3)