|
|
nadutie, -ie n.; k nadúti, nadúti sě 1. čeho nafoukání, fouknutí, vdechnutí vzduchu do něčeho: mistr jedno chytrých slov jsa a skutkem nečinitel jsa, kakés nadutye ucha a pára brzo zminujície bez užitka spravedlnosti JeronM 7b (~U, ~P) levis aurium inflatio; ║ ihned zajisté potom v naduti toho, číž duch uhlí káže hořeti, těžké jeho [Františka] tělesné pokušení popadlo Frant 29a ad insufflationem illius (fig.) z vnuknutí. – Srov. nadúti 2 2. (čeho [části těla]) zduření, napuchnutí, otok; [o žilách] naběhnutí: inflacio nadutie, lišej elephirta KlarGlosA 1715 (De languoribus); tumorem nadutye nebo vodné tele Glos KapPraž H 10, 263a; svrchnie žíla na konci údu mužského púštie se… proti otokóm, nadutij múdu neb vajec LékFrantC 45a; nadutie žil, hlavy otok, puls silný LékFrantC 69b; druhdy také ten otok [oční] bývá bez zardělosti, a jestiť nadutie bielé s těžkostí LékSalM 225 cum inflatione alba; nadutie okrúhlé, tvrdé, tvrzšie nežli krtičné LékSalM 288 nodositas eminentia; acantum…rozpouští naduti břicha i koleru, totiž střevní dnu LékSalP 372b; ║ nadutym úd jedovatý roztáhne jse Čtver 58b tumore nádorem; proti naduti na šíji zarozenému (zarozene rkp) vezmi miezhu z ředkve…a tiem maž ten nádor aneb to nadutie LékFrantA 108a bulku ♦ nadutie v žilách (?) med. městky, křečové žíly (varices): o žíle, kterážto slóve vinný kořen neb městka, a nadutiech jiných (cznych rkp) <v> žilách na holeních LékSalM 375 de…varicibus (nebo m. nadutých jiných žilách?). – Srov. nadúti sě 2 3. expr. čeho [pýchy, zpurnosti ap.] samolibé naplnění něčím, vysoké mínění o sobě záležející v něčem: illa mens effera ab elacionis fastu detumuit ľútá [mysl] ote vzneseňá naduta otdu GlosŘeh 78b; ež všeliké uměnie, při ňemžto vláščieho milosti ducha svatého vdešenie nenie, viece v naducie pýchy srdce člověčie nese než v lidské polepšenie PasMuzA 462; vlož ten prst svatý v našě rány…,ztlač jím v nás nadutye pýchy ModlMil 6b; kterak mnějí [pyšní], by nadutym pýchy své zhůru se pozdvihli, i upadnúť doluov Čtver 76a iactantiae flatu; kterýžto [Aman] tak mnoho nadutim zpurnosti pozdvižen jest, že královstvie nás zbaviti mienieše BiblPad Est 16,12 (v takú bujnost i v púru ~Ol, v takú púru i bujnost ~Lit, v tak velikú pýchu ~Praž) in tantum arrogantiae tumorem; ║ odpočinutie tobě [tělu] smrt (smrd rkp) jest, svoboda zatracenie, a nadutie hnis jest Čtver 58a tumefactio nadmutost; když… vzala jest [žabka] velmi nepokojně škřěhtánie nebo mluvenie naduti Čtver 82a loquacitatis…ampulas nabubřelou řeč. – Srov. nadúti sě 3 4. expr. nadutost, pýcha, domýšlivost, zpupnost: tehdyť je bóh toho nemluvil, ale prorok nadutym a hrdostí to vymyslil své mysli ComestC 112a; slyš, nadutye člověčie pyšné ŠtítBojVyš 2b tumor superbiae; tumor nadutie t. pýcha Glos KapPraž H 10, 259a; aj, že blízko měl [zákoník] zjevného hřiešníka, věččie jemu nadutie byla příčina HusPostH 146a; proti zpouře, pýše a nadutije prelátuov PoggioF 137a adversus superbiam, fastum ac pompam; volení…zpajchají a srdce jich pozdvihují se v nadutije a v hrdost JakZjev 151b; nadutie v mysli RokLukA 248b; přestaň…nadutie bohatých KrčínHrad 3b Ad 1: za lat. insufflatio stč. též nárada. – Ad 2: za lat. tumor stč. též odutie, otok; k lat. nodositas srov. adj. nodosus stč. uzlovatý. – Ad 3: za lat. tumor stč. též hrdost, purnost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nadutie, -ie, neutr., nadutí, otok, Aufblähung, Anschwellung. — Kakés nadutye ucha JeronMus. 7b; nadutye žil ApatFr. 69b (městky); proti naduti na šíji LékA. 108a; naduty úda erectio penis ApatFr. 45a; nadutie inflatio Prešp. 1615. — Nadutost, Stolz. Mysl ote vzneseňá naduta (t. j. naduťá) otdu mens effera ab elationis fastu detumuit Greg. (srov.: iehož mysl… vznesenie nadulo Štít. ř. 173b); z přielišného nadutye svého srdce GestaBř. 7a; (Aman) nadutim z purnosti pozdvižen jest in arrogantiæ tumorem Kladr. Esth. 16, 12; ztlač v nás nadutye pýchy Modl. 6b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nadutie, -ie n. nadmutí, nafouknutí; otok, zduření; nadutost, domýšlivost, pýcha, zpupnost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
nadutie n. = nadutost, nafoukanost, pýcha Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|