|
|
|
nabiediti, -źu, -dí pf. (ipf. nabiezěti); k bieda 1. dolož. jen v pasívu koho (čím) zbědovat, vysílit, zmoci: Amalech … poslednie zástupa tvého … zbil, když si ty byl hladem i úsilím nabiezen BiblOl Dt 25,18 (nabieżen ~Lit, umdlen ~Pad, strápen ~Praž) confectus; neboť již sem starostí nabieżena BiblLit Ru 1,12 (MamVíd, jsem v starosti BiblOl, starostí sem sešla ~Pad, sstarala sem se ~Praž) confecta; confectus, id est consumptus vel victus přěmožen, alii exponunt nabiezen VýklKruml 34b (Dt 25,18) 2. koho (aby…) vybídnout, vyzvat: nižádný nenabijedil ani prosil pána Ježíše, aby se slitoval nad zástupy RokPostK 267a (nenabádal ~B); pakli má jeden muž ženu aneb přátely a nabiedie, aby jim dali k němu jíti, to mají jemu přepustiti PrávSasE 78a; když jich [zástav] schovati nechce, pak má jeho [majitele] zase nabiediti s svědomím svých súsed dvú, nechce li on jich potom vyplatiti PrávSasE 85a anbiten 3. jur. koho (gen.) vybídnout přednostně ke koupi: si … Karolus vel heredes ipsius vellent vendere iam dictam vineam, tunc ante omnes alios amicos vel extraneos debet amonere Katherinam, sororem suam, alias nabyedyti, utrum vellet emere AMP 2002, L17b (Kniha trhů viničních; 1452); aby … mne nabiedili neb mých budúcích, aneb aby prodali, syna mého neb mých budúcích volí, člověku počestnému ArchČ 7,673 (1474); kdyby chtěl ten dům prodati, má Jeníka nabiediti ExcZub (Arch. Louny 1478) Srov. Zubatý, Studie l/l,305n. – Ad 1: za lat. conficere stč. též nadtrápiti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nabiediti, -zu, -díš, pftiv., zmoci, přemoci, bewältigen; stsl. nabêditi cogere. Z bêda necessitas, bêditi cogere. — Když si byl hladem nabiezen quando eras fame et labore confectus Lit. Deut. 25, 18, když si byl úsilím nabiezen Ol. tamt. za to Br.: když si ty byl zemdlený a ustalý. — Srov. nabiezěti. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nabiediti, -z’u, -díš dok. stísnit, sklíčit, zbědovat, zmoci, přemoci; vybídnout, vyzvat, nabídnout Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nabiediti dok. = nabídnouti; zmoci, přemoci; — nabiediti sě = poddati se, dáti se pohnouti, podniknouti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|