nabývati, -aju, -á ipf. (pf. nabyti)
1. čeho nabývat, získávat: světe, … vědě, že vždy péče nabywa, ktož na tobě čsti dobývá AlxV 1939; srdce dobré … se právě poníží, uče se pokoře od svého spasitele; a takovéť od něho mnohých daruov nabywa ChelčPost 70b; divného poznánie duše nabywa RokPostA 100a; žádný nemuož nabywati jinšího práva, než což jest jemu přirozené Žilin 127a irwerben
2. čeho [ztraceného] opět nabývat, zpět získávat: ten umrlý vždy se od kněží falešných křiesí, a nikdy od smrti neodchází ani života nabywa ChelčPost 232a
3. nabývat, narůstat, zvětšovat svou míru n. rozsah: redundo nabywam Slov Muz VII D 17, 38b
Ad. 3: za lat. redundare stč. též oplývati, zbývati