naďálý, nadálý adj. (též naďalý, nadalý, nadielý, nadělý ?); k nadieti sě
1. s nadějí očekávaný, žádoucí, kýžený: dokadž nadaleho a vám v jistotě od bohuov slíbeného nedosáhnete vítěžstvie TrojK 144b speratam de eis victoriam; víra jest podstata, t. základ víry nadalých neb doufajících [věcí] JakPost 141a (Hb 11,1 sperandarum substantia rerum: nadějitedlných BiblOl, nadějných ~Lit, ~Pad, o nichž naději máme ~Praž); aby…to dobré, kteréž pomocno jest k spasení bez čísla duší, … k nadalému konci šťastně přivedeno býti mohlo ArchČ 3,432 (1435); koupi se … u vodě rozkoši všemi smysly …‚ srdcem v nadalych oddavcích, břichem v sytosti BechNeub 215b; nadělého sperati Mam JgSlov 2,550. – Srov. naďáný
2. očekávaný, předvídaný: sjitie, odpadenie nadale věci BřezSnářM 172b; v těch tak nuzných a těžkých puotkách našich i potřebách maje nám již pravený Purkart … k odolání toho zlého i k vystřežení budúcně horšieho z těch počátkuov naďalého pomoci…, z země od nás utekl ArchČ 37,1339 (1424); o kteréžto [víře v boji s ďáblem] také řečeno jest, že ona prvnie vyjede na pole pod nadálym zatracením AlbnCtnostA 137b. – Srov. nenadálý