níženie, -ie n.; k nížiti, nížiti sě
1. čeho [hlavy] sklánění, nížení (kniž.), ohýbání směrem dolů: za toť [pro lidskou pýchu] musil jest Kristus hlavy své svaté nizenie a žerdmi tlačenie té koruny trnové trpěti PříbrZamM 163a (~P, ~B). – Srov. nížiti 1
2. koho [vyššího] proti komu snižování se, sklánění se k někomu: dobrotivost <jest> vyššieho proti nižšiemu pokojné nyzenie GuallCtnostM 35a mitis inclinatio
3. ♦ na níženie jíti [o věcech] upadat, spět k zániku: any [světské věci] den ote dne vždy zhynují a zmiňují i bohatstvie i přietelstvie na nyzenye <jde>AlbRájA 21a; nikdy na světě nemóž býti pravého veselé, nebo každá věc na nyzenye jde, k svému protivenství bezděky sě tiehne AlbRájA 21a (na nízinu ~K). – Srov. nížina 2