národek, -dka/-dku m.; k naroditi
plod, co se narodilo n. urodilo: blahajte hory a skály hospodinu, blahajte všicci narodczy zemščí hospodinu ŽaltWittb 258a (Dn 3,76: všeliké plodistevnosti ~Klem, všickni zárodci ~Pod, všěcky plodné věci Pror, BiblOl, ~Lit, ~Praž, všeliké věci ~Pad) universa germinantia. – Srov. národ 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
národek, -dka, -dku, masc., plod, Frucht: všicci narodczy zemščí universa germinantia ŽWittb. Puer. 76.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
národek m. plod, co se narodilo nebo urodilo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.