naroditi | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

naroditi, -źu, -dí pf. (ipf. roditi)

1. koho (akuz.) [o osobách] porodit, zrodit, přivést na svět; v pas. narodit se, přijít na svět: jenž [Kristus] počat jest z ducha svatého, narozen z Marie panny FljšPam 41; jenž po mně přišel, přede mnú narozen jest EvRajhr 106b (J 1,27: stvořen jest ~Seit, jest…učiněn ~Zimn a ost.) factus est; neb tet mladec…před světem jest narozen LegDětK 3b natus est; když ho zabijí, mátě ho druhé nenarodi DalL 64,42 (neurodí ~F, ~Cr, ~P, ~Fs) gepert in nimer; já na to narozen jsem a k tomu přišel jsem na svět, abych svědečstvie dal pravdě EvZimn 22a (J 18,37: v tom narozen jsem ~Ol, já jsem sě na to narodyl BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, já sem sě k tomu narodil ~Pad, ~Praž) in hoc natus sum; počě [P. Maria] synem v té radosti, Narody jej bez bolesti VítAlan 19a; kto mi jest narodil tyto [syny] BiblOl Is 49,21 (jest… urodil ~Lit, jest zplodil ~Pad, zrodil ~Praž) genuit; svatého ducha neslýchaná moc tě jest i počala i narodyla u pravém člověčství ŠtítSvátA 161b te concipi fecit et nasci; nondumque creatus když tajil sě jest, ještě nejsa narozen GlosSed 57a; ó, by mátě toho rozeného nebyla narozena Budyš 3b utinam…non fuisset genita; nebo jest z přirození lékařství, bez kteréhožto nic tělesného není narozeno AlchLull 9; ║ ó muoj milý otče, že jsi mě na tento svět narodil OrlojB 18b genuisti zplodil, přivedl; jenž [Kristus] nám ukázal cestu a na ní nás znovu narodil TovHád 122b (fig.) přivedl

2. koho (gen.) [o větším množství potomků] přivést na svět, naplodit: narodile sta [dvě sestry] synóv a dcer BiblDrážď Ez 23,4 (~Ol, ~Lit, porodile sta syny ~Pad, zrodily syny ~Praž) pepererunt; já skrze tě [syn boží skrze Brigitu] chci sobě mnoho synóv naroditi ŠtítBrigF 10b (v obraze); synóv narodiṡ a dcer, a nepoživeš jich, neb budú vedeni u vězenie HusVýklB 29b (Dt 28,41 generabis: synóv naplodíš BiblCard, ~Ol, ~Lit, syny zplodíš ~Pad, ~Praž); neb trn a bodlák [tj. falešní proroci] nemá v sobě utěšení vinného ani sladkosti fíkové, aby svým učením narodil milovníkuov božích sladkých ChelčPost 201b (fig.)

3. co [o rostlinných plodech] urodit, jako úrodu poskytnout, přinést: ale hospodář chtěl jest, aby prvé rozsívána byla [pšenice] a rostla a mnoho užitkuov narodila ChelčSíť 232b; ale kterak ostřežete, aby hrom neb krúpy nezbily všeho, což léto narodij ChelčPost 230b; ó sít velikého bludu, kterýž vás popadl… ‚kterýž vám narodi ovoce pekelnie PasKal M19b (v obraze)

4. co [abstraktního ve větším množství] způsobit, vyvolat: ha, nešťastná Heleno, lítá lvice, co nám [Trojanům] narodiſs žalosti TrojA 61b quot nobis es paritura dolores; přílišné rozmnoženie sváruov, hřiechuo narodij ten meč mnohotvárných a pyšných pánuov, pod jednú věrú stojíce ChelčSíť 128b; co hněvuov narodie pýcha ChelčKap 13b

Ad 1: za lat. nasci stč. též počieti (sě); za gignere též vyroditi. – Ad 2: za lat. parere stč. též uroditi; za generare téžzaroditi

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


naroditi, -zu, -díš, pftiv., poroditi, zploditi, naploditi, gebären, erzeugen, hervorbringen: (Maria) narody jej bez bolesti Vít. 19a, n. s akkus.; když jest (Maria) syna božieho narodila Kruml. 2b; svatého ducha neslýchaná moc tě jest i počala i narodyla u pravém člověčství Štít. ř. 161b; otče, jenž si mě na tento svět narodil Kruml. 391a, narodyl Orl. 40a; synóv narodíš a dcer HusE. 1, 56, n. s genit.; (dvě ženě) narodile ſta synóv a dcer pepererunt Ol. Ezech. 23, 4; já chci mnoho synóv naroditi BrigF. 10; bodlák (falešný prorok) nemá v sobě utěšení vinného, aby svým učením narodil milovníkuov božích ChelčPost. 201b; aby krúpy nezbily všeho, což léto narodij t. 230b. — n. sě naroditigeboren werden: jiže po druhé narodili ſſmi sě renati sumus HomOp. 152a; viera narodila… orta est ŽGloss. 84, 12, narodila ſie ŽWittb. t.; narodili sú ſie synové nati sunt ŽKlem. 44, 17; ež ſie narodil člověkem Kat. 1779, n. sě čím; jenž (děťátko) ſie slepo bieše narodylo OtcA. 493b, n. sě jaké.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


naroditi, -z’u, -díš dok. porodit, zrodit; urodit, naplodit; způsobit, přinést: kterýž (blud) vám narodí ovoce pekelnie
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


naroditi dok. = poroditi; zploditi, naploditi
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).